V chalupě v osadě Černé na Žítkové žila Irma Gabrhelová, kterou lidé znali pod přezdívkou Chupatá. Stavení dnes slouží jako muzeum a připomíná žítkovské bohyně – ženy, jejichž pověst je spojená s Moravskými Kopanicemi i s představou pomoci v těžkých chvílích.
Žena z konkrétního stavení
Irma Gabrhelová se narodila roku 1905 a zemřela 7. ledna 2001. Měla sedm dětí a pocházela z početné rodiny třinácti sourozenců. Přezdívka Chupatá se v jejím případě pojila také s její matkou, kterou tradice označuje jako bohyni Struharku.
Označení „bohyně“ tu neznamená postavu z dávné mytologie. V místním prostředí se tak říkalo ženám, k nimž lidé přicházeli pro radu, pomoc nebo výklad toho, co je čeká. Pověst Irmy Gabrhelové proto stojí na pomezí osobního životního příběhu a ústního podání, které se předávalo v rodinách a kraji.
Tradice pomoci i věštění
Žítkovským bohyním se připisovalo léčitelství, schopnost poradit v nesnázích nebo věštit. V některých vyprávěních měly také chránit před uřknutím. Jde o součást místní víry a folkloru, nikoli o nadpřirozené schopnosti, které by bylo možné považovat za prokázané.
Právě opatrné rozlišování mezi pověstí a doložitelným životem dává návštěvě zajímavý rozměr. Nejde jen o vyprávění o tajemných ženách, ale také o připomínku toho, jakou roli mohly mít v komunitě, kde se zkušenosti a rady předávaly hlavně osobně. Chalupa pomáhá zasadit příběhy do místa, s nímž jsou spojené.
Od rodinné paměti k muzeu
Současní majitelé uvádějí, že stavení koupili v nevyhovujícím stavu a zrekonstruovali je. Dnes v něm pořádají prohlídky s výkladem. Chalupa tak není pouze kulisou pro vyprávění: je hmotnou připomínkou života Irmy Gabrhelové a prostředí, v němž se tradice bohyní uchovávala.
Gabrhelová bývá označována za poslední známou žítkovskou bohyni. Je proto přesnější chápat toto označení jako poslední známou či veřejně připomínanou představitelku tradice, ne jako snadno vymezitelný konec dávného řádu. Lidová paměť se neuzavírá jedním datem; proměňuje se podle toho, kdo příběhy vypráví a jak jim rozumí další generace.
Co čekat při návštěvě
Prohlídka muzea zahrnuje výklad a podle turistických informací také část exteriéru; počítat lze přibližně s devadesáti minutami. Provoz bývá sezónní a aktuální termíny se mohou měnit, proto je rozumné návštěvu předem ověřit u provozovatelů. Také místo setkání je vhodné potvrdit, protože některé turistické údaje uvádějí adresu ve Starém Hrozenkově, zatímco chalupa je popisována jako stavení v osadě Černé na Žítkové.
Návštěva osloví každého, koho zajímá, jak se místní tradice promítá do skutečného života a jak se z rodinného příběhu stává součást kulturní paměti regionu. Chalupa Irmy Gabrhelové nabízí právě takové setkání: s konkrétní ženou, s kopaničářským prostředím i s pověstmi, které je dobré vnímat jako cenné svědectví o místní kultuře.