Velké okno malířské dílny, salon pro návštěvy a otevřený prostor pod střechou zvaný palanda. Ateliér Zdenky Braunerové v Roztokách vznikl jako promyšlené zázemí umělkyně, nikoli jako anonymní výstavní síň. Braunerová si jej sama navrhla a jeho místnosti dodnes pomáhají představit si, jak se v nich pracovalo i přijímaly návštěvy.
Dům, který navrhla sama
Komorní stavbu nechala malířka postavit v letech 1903–1904 poblíž rodinného sídla a Vltavy. Při návrhu se inspirovala anglickými víkendovými domy. Výsledkem je místo, v němž se propojuje pracovní účel s pohodlím a osobním vkusem své majitelky. Ateliér dnes najdete v Roztokách na adrese Riegrova 5, v prostředí spojeném také s Braunerovým mlýnem a Tichým údolím.
Zdenka Braunerová (1858–1934) patřila k prvním ženám, které se profesionálně věnovaly výtvarnému umění. Byla malířkou, grafičkou a knižní výtvarnicí, navrhovala a malovala také sklo. Ateliér tak není zajímavý pouze jako historická budova: připomíná tvůrkyni, jejíž práce zasahovala do více uměleckých oborů.
Expozice, která ukazuje víc než obrazy
V prostorách ateliéru je vystaveno více než sedmdesát obrazů, včetně studií a kopií. Soubor přibližuje vybrané etapy Braunerové života a tvorby: od dětství v Roztokách přes pobyty ve Francii a Anglii až po díla vytvořená po návratu do vlasti. Návštěvník tak může sledovat nejen proměny jejího výtvarného projevu, ale i místa a zkušenosti, které její život formovaly.
Samostatnou pozornost si zaslouží palanda. Její expozice rozšiřuje obraz Braunerové o grafiku, knižní výtvarnictví, návrhy a malbu skla. Právě tento pohled připomíná, že její práce se neomezovala na malířská plátna. Převažují zde originální předměty, které doplňují osobní a rodinné věci i dobové vybavení.
Interiér sám je součástí zážitku. Muzeum obnovilo dveře, okenice i trámové stropy s ohledem na jejich původní barevnost a povrchovou úpravu. Návštěva tak nabízí vedle uměleckých děl i možnost vnímat konkrétní prostředí, které si Braunerová vytvořila pro každodenní práci.
Příběh obnovy po povodních
Ateliér přešel do majetku Středočeského muzea v roce 1974. V roce 2002 jej povodeň zaplavila až po střechu. Následovala rozsáhlá rekonstrukce v letech 2003–2005, jejímž cílem bylo přiblížit interiér původní podobě. Další povodňové škody přišly v roce 2013 a po navazujících opravách se ateliér znovu otevřel veřejnosti v roce 2015. Dnešní podoba místa je tak také výsledkem dlouhodobé snahy zachovat jeho historickou atmosféru.
Co vědět před návštěvou
Ateliér je v patrové historické budově a do expozice se vstupuje po schodech; není proto bezbariérová. Prohlídky jsou komentované a skupiny mají omezenou kapacitu. Podle údajů muzea trvá sezóna v roce 2026 od 1. dubna do 1. listopadu, od středy do neděle. Prohlídky začínají v 10, 14 a 16 hodin a trvají přibližně čtyřicet minut. Protože provozní informace se mohou měnit, je vhodné si je před cestou ověřit u muzea.
Do roztockého muzejního areálu se lze dostat vlakem na zastávku Roztoky u Prahy nebo autobusovými linkami 340, 350 a 359. Ateliér je příležitostí poznat nejen dílo významné umělkyně, ale i místo, které si sama utvářela jako součást svého tvůrčího života.