Na Valdštejnsku se barokní lovecká krajina neukazuje v podobě dokonale zachovaného zámku či zahrady. Její příběh se skládá z toho, co zůstalo v lese: z otevřené mýtiny, lipových alejí, pavilonu přeměněného na myslivnu a soch vojáků ve valdštejnských barvách. Právě kontrast mezi někdejší velkorysou kompozicí a skromnými pozůstatky dává místu zvláštní půvab.
Odpočinek během lovu
Lovecký areál vznikl roku 1725 z podnětu hraběte Valdštejna. Městské informace uvádějí, že zde nechal zřídit šest barokních pavilonů, které měly sloužit k odpočinku při honech. Nešlo tedy jen o les, jímž se procházelo při lovu, ale také o zázemí pro chvíle mezi jednotlivými aktivitami a o krajinu upravenou tak, aby podtrhovala společenské postavení majitelů.
Valdštejnsko bývá spojováno také s označením eremitáž. Takové areály nabízely prostor pro klid a pobyt v přírodě, avšak zároveň byly součástí šlechtické reprezentace. Zde se spojovala architektura s lesem: pavilony a kaple doplňovaly promyšlené průhledy a cesty, které se sbíhaly do centrální části.
Mýtina jako střed kompozice
Podle popisů původního uspořádání stávala centrální besídka na umělém pahorku uprostřed okrouhlé mýtiny. Zahradu mělo členit osm lipových alejí, zatímco po jejím obvodu se nacházely pavilony a kaple Panny Marie. Tyto podrobnosti nejsou v dalších dostupných podkladech nezávisle potvrzeny, dobře však vystihují základní představu o radiálně uspořádaném prostoru.
Část tohoto řádu lze vnímat i při dnešní návštěvě. Mýtina a paprskovitě vedené aleje nejsou jen příjemným místem k zastavení; pomáhají představit si, jak byla krajina komponována. Zmínky o osmi průsecích či přístupových směrech pojmenovaných podle okolních míst tuto představu doplňují. Les tu není pouze kulisou památky, ale její podstatnou částí.
Pavilon a granátníci
Nejvýraznější zachovanou stavbou je původní lovecký pavilon, evidovaný jako lesovna čp. 34 v Březovicích. Od konce 19. století slouží jako myslivna a dnes jej využívá Lesní správa. Objekt je kulturní památkou, není však běžným návštěvnickým interiérem. Zda a za jakých podmínek je možné vstoupit dovnitř, není ověřeno; výlet proto plánujte především jako procházku areálem.
Počet dochovaných pavilonů se v různých popisech liší, a není proto vhodné zjednodušovat, kolik staveb se zachovalo. Jisté je, že původní soubor byl rozsáhlejší než dnešní podoba místa. Připomínají jej také dvě sochy granátníků ve valdštejnských barvách, modré a žluté, které jsou datovány přibližně do poloviny 18. století. Jejich přítomnost propojuje lovecký areál s vojenskou tradicí rodu, aniž by bylo třeba domýšlet další podrobnosti jejich příběhu.
Výlet za stopami v krajině
Valdštejnsko leží v lesích u Březovic, orientačně západně od Bělé pod Bezdězem. Do areálu lze podle turistických informací dojít lesem z Bělé; nejde však o místo s potvrzeným návštěvnickým provozem, značeným zázemím či veřejně přístupnými interiéry. Před cestou je proto dobré počítat s obyčejnou lesní procházkou a respektovat případná omezení v okolí myslivny.
Od návštěvy nečekejte množství vystavených předmětů ani rozsáhlou prohlídku budov. Zajímavější je sledovat, jak se v lese zachovala stopa barokního plánování: otevřený střed, aleje a jednotlivé architektonické pozůstatky. Valdštejnsko tak nabízí klidný výlet i možnost poznat, jak šlechta dokázala proměnit les v místo odpočinku, lovu a reprezentace.