Na první pohled zaujme válcovým traktem s točitým schodištěm, velkými okny a terasami obrácenými do zeleného údolí. Vila Wittal v brněnských Pisárkách však není jen pozoruhodnou ukázkou meziválečné architektury. Je také domem, v němž se během desetiletí proměnily osudy obyvatel, význam stavby i způsob, jakým se na minulost díváme.
Funkcionalismus s měkčími tvary
Vila na adrese Hroznová 93/39 vznikla v roce 1932 podle návrhu architekta Heinricha Bluma. Navržena byla jako dvougenerační sídlo pro Johanna a Friederike Wittalovy a jejich rodinu. Stavba postupovala rychle: projekt byl hotový v únoru, stavební povolení přišlo v květnu a dům se začal užívat už od listopadu téhož roku.
Blum pracoval s principy funkcionalismu, ale nepřevzal je v jejich strohé podobě. Asymetricky členěná hmota domu, oválné terasy, zaoblené části a výrazná schodišťová věž vytvářejí stavbu, která působí organicky a citlivě reaguje na svažitý pozemek. Zatímco z ulice má vila dvě podlaží, směrem do zahrady se otevírá ve třech úrovních.
Výjimečné jsou zejména jižně orientované zimní zahrady. Do domu přiváděly světlo a zároveň nabízely výhled na pisárecké údolí a zalesněné svahy směrem ke Kohoutovicím a Jundrovu. V zahradě se dochoval bazén i terasovité uspořádání svahu. Od roku 1984 je vila kulturní památkou.
Domov rodiny Wittalových
Johann Wittal patřil k brněnským židovským podnikatelům. Spolu s bratrem Adolfem založil v roce 1900 firmu Brüder Wittal, která působila v textilním oboru. Sortiment se postupně rozšiřoval od zástěr přes halenky a sukně až po dětskou konfekci. Vila tak nebyla izolovaným architektonickým experimentem, ale reprezentativním domovem rodiny, která byla pevně spojena s průmyslovým a obchodním životem města.
Původně v ní fungovaly dva téměř samostatné byty v horních podlažích. Suterén ukrýval obslužné prostory, garáž a menší byt pro správce nebo služebnictvo. Dodnes se zachovaly například původní dveře s kováním, dvojitá okna, venkovní rolety, části koupelny, vestavěný nábytek, některá svítidla nebo zařízení pro ovládání ventilace. Na vstupní mříži je patrný motiv písmene W, připomínající jméno původních majitelů.
Vila jako svědek nacistické perzekuce
Po okupaci Československa museli Johann a Friederike Wittalovi svůj dům opustit. Vila byla zabavena a začali ji využívat úředníci a konfidenti gestapa. Z rodinného sídla se tak stal nástroj nové moci a místo, jehož původní obyvatelé v něm už neměli žádné právo rozhodovat o vlastním životě.
Johann a Friederike byli 28. ledna 1942 deportováni do Terezína. Johann tam v dubnu téhož roku zemřel, Friederike byla v říjnu deportována do Treblinky. Jejich dcera Valerie Schatz byla odvlečena až v únoru 1945 a osvobození se dočkala v Terezíně. Tragický příběh rodiny dnes připomínají dva Kameny zmizelých umístěné před vilou.
Od reprezentativního bydlení k nájemnímu domu
Ani po válce se dům nevrátil původnímu účelu. Obývali jej významní představitelé města a komunistické správy, mimo jiné Vladimír Matula, František Píšek, Rudolf Barák a Bohumil Ubr. Od roku 1953 vila sloužila jako nájemní dům ve správě Bytového podniku města Brna. Pozdější úpravy rozdělily původní dispozici až na čtyři byty a ateliér.
Přesto se v domě dochovalo překvapivé množství autentických prvků. Právě spojení zachované architektury a stop pozdějšího, utilitárního využívání dává vile zvláštní atmosféru. Není naleštěnou kulisou, ale spíše časovou vrstvou, v níž lze číst dějiny města i jeho obyvatel.
Budoucí centrum židovské kultury
Od listopadu 2024 vilu spravuje Muzeum města Brna. Společně s Centrem židovské kultury ŠTETL a Židovskou obcí Brno připravuje její obnovu a nové využití. Plán počítá s muzejní částí věnovanou rodině Wittalových, prvorepublikové architektuře a dějinám brněnské židovské komunity. Druhé patro by mělo sloužit jako knihovna a vzdělávací prostor, v suterénu mají vzniknout zázemí pro workshopy a programy pro děti i dospělé.
Součástí konceptu je také košer kavárna, přednášky, koncerty, filmové projekce, kurzy hebrejštiny a komunitní setkávání v zahradě. Cílem tedy není vytvořit pouze další muzeum, ale živé místo otevřené obyvatelům Brna i návštěvníkům, kteří chtějí poznat židovskou kulturu a historii města v autentickém prostředí.
Brno v roce 2025 schválilo na přípravu projektu investiční příspěvek přes sedm milionů korun. Celkové náklady obnovy byly tehdy odhadovány na 60 až 80 milionů korun. Předpokládané termíny zahájení prací na podzim 2026 a otevření na jaře 2028 je však třeba chápat pouze jako plán, nikoli jako potvrzený harmonogram.
Vila zatím není běžně přístupná s pravidelnou otevírací dobou. Navštívit ji lze především při komentovaných či speciálních prohlídkách; k dispozici je také virtuální 3D prohlídka a výstava Příběh vily Wittal. Právě prohlídka nedokončených interiérů, válcového schodiště, zimních zahrad a zahrady ukazuje, proč má tento brněnský dům smysl poznat ještě před plánovanou proměnou.