Výsadek SILVER B měl navázat spojení s domácím odbojem a zajistit komunikaci s Londýnem. Místo toho jeho členové po seskoku hledali cestu z neplánovaného místa dopadu a zjistili, že vysílačka nefunguje. Poličská pamětní deska připomíná radistu Vladimíra Škachu, jehož osud ukazuje, jak nejistá a nebezpečná byla práce výsadkářů i jejich civilních pomocníků.
Deska připomíná rodáka, ne jeho rodný dům
Pamětní desku najdete na vnějším rohu domu č. p. 491, kde se setkávají ulice Hegerova a 9. května. Je přístupná z veřejného prostoru a připomíná Škachu, který se v Poličce narodil 17. května 1920. S místem na desce je však spojen důležitý rozdíl: jeho původní rodný dům stál jinde, na místě dnešního domu č. p. 162 v Hegerově ulici.
Deska byla odhalena 30. září 2022. Vznikla z iniciativy Přemysla Černého a její pořízení uhradilo město. Přestože nejde o rozsáhlý památník, připomínka v běžné městské ulici vybízí k zastavení a k otázce, jak se osud jednoho poličského rodáka propojil s evropským válečným odbojem.
Mise, kterou zkomplikoval seskok
Po okupaci odešel Škacha do zahraničí. Sloužil v československé armádě ve Francii a ve Velké Británii, kde prošel výcvikem pro nasazení v okupované vlasti. Do skupiny SILVER B byl zařazen spolu s velitelem Janem Zemkem. Škacha měl jako radista udržovat spojení, které mohlo domácímu odboji umožnit komunikaci s Londýnem.
Skupina seskočila v noci z 28. na 29. prosince 1941. Kvůli navigační chybě ale parašutisté dopadli u Kasaliček, nikoli v plánovaném prostoru u Svratouchu. Následné potíže se neomezily na orientaci v terénu: vysílačka nefungovala a selhaly také záchytné adresy, na které se měli obrátit. Zamýšlené spojení se tak nepodařilo rozvinout.
SILVER B nebyl skupinou určenou k atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Při stejné vlně výsadků přiletěly také skupiny Anthropoid a SILVER A. Zatímco vysílačka SILVER A spojení s Londýnem udržovala, SILVER B se kvůli svým komplikacím do plánované činnosti naplno nezapojil.
Za pomoc platili civilisté životem
Neúspěch spojení neznamenal konec Škachova zápasu o přežití. S dalšími lidmi se ukrýval v Brně a okolí. V prosinci 1944 se mu podařilo uprchnout při zásahu gestapa v Brně-Řečkovicích, 3. ledna 1945 ho však dopadli v Ostravě. Prošel vězněním i pochodem smrti a osvobození se dočkal 24. dubna 1945.
Jeho příběh nelze oddělit od lidí, kteří výsadkářům poskytovali zázemí. Podle údajů Ministerstva obrany přišlo kvůli podpoře skupiny SILVER B o život 19 členů podpůrné sítě. Jedenáct mužů bylo 28. února 1945 popraveno ve Flossenbürgu. Odboj tedy nestál jen na vojenském výcviku a tajných úkolech, ale také na důvěře a pomoci lidí, kteří sami neměli ochranu ani jistotu, že se dočkají konce války.
Od Poličky až do Toronta
Po válce Škacha odešel do Kanady. Zemřel 23. března 1987 v Torontu, daleko od města, kde se narodil. V Poličce jeho osud připomínaly také publikace o dějinách města a výstava Národ se bránil. Deska na rohu Hegerovy a ulice 9. května k nim přidává jednoduchý orientační bod: zastavit se u něj lze při procházce městem a připomenout si, že za válečnými misemi stáli konkrétní lidé i jejich často bezejmenní pomocníci.