V zámeckém parku ve Vlašimi stojí bronzový Jan Očko z Vlašimi, jeden z nejvýše postavených církevních hodnostářů své doby. Papež jej roku 1378 jmenoval prvním kardinálem českého původu. Sochu najdete vlevo od Vlašimské brány, poblíž naučné stezky; její umístění tak přirozeně propojuje procházku parkem s příběhem muže, jehož jméno je s městem spjato.
Od duchovního k císařovu rádci
Jan Očko patřil k blízkým spolupracovníkům Karla IV. Nebyl jen církevním hodnostářem: uplatnil se také jako diplomat a panovníkův rádce. Roku 1351 se stal olomouckým biskupem a o třináct let později pražským arcibiskupem. Když po smrti Arnošta z Pardubic nastupoval do čela pražské arcidiecéze, měl podporu samotného Karla IV.
Vrchol jeho církevní kariéry přišel v roce 1378, kdy jej papež jmenoval kardinálem. Označení „první český kardinál“ se proto obvykle upřesňuje jako první kardinál českého původu. Očko zemřel 14. ledna 1380 a jeho posledním místem odpočinku se stala katedrála svatého Víta.
Vlašimské jméno a skutečný původ
Přízvisko „z Vlašimi“ svádí k představě, že Jan pocházel ze zdejšího šlechtického rodu. Odborný výklad je ale opatrnější: podle historičky Zdeňky Hledíkové byl Jan měšťanského původu. Se šlechtickým rodem z Vlašimi je spojován jeho bratr Michal, který se stal jeho zakladatelem. Regionální podání uvádí, že Michal město koupil roku 1363.
Také samotné přízvisko Očko souviselo s jeho zrakovým postižením. Roku 1344 žádal papeže o dispens s odůvodněním, že nevidí na levé oko. Podrobnosti o příčině a rozsahu postižení vycházejí z dobové zprávy, a proto je vhodné je nepodávat jako zcela jistý popis.
Kardinál, který podporoval umění
Jan Očko nebyl významný pouze svou církevní a politickou dráhou. Podporoval také umění. Jeho votivní deska zachycuje klečícího Jana před Pannou Marií, ve společnosti českých patronů a panovníků. Dnes je vystavena v Národní galerii v Praze. Dílo připomíná způsob, jakým se ve středověku prolínala zbožnost, reprezentace i moc.
Ve Vlašimi tak socha odkazuje k osobnosti, jejíž příběh přesahuje hranice regionu. Zároveň připomíná, že vztah historických postav k městu může být složitější, než napovídá jejich jméno. Při návštěvě parku lze bronzovou postavu vnímat jako zastavení na cestě, které otevírá otázky po původu, kariéře i odkazu muže z doby Karla IV.
Socha vznikla díky veřejné iniciativě
Připomínka v parku nevznikla pouze jako úřední zakázka. Za jejím pořízením stál neziskový spolek, který sháněl prostředky, připravil výběrové řízení a zajistil výrobu i umístění díla. Veřejná sbírka byla zahájena v listopadu 2017 a v soutěži uspěl návrh Viktora a Terezy Svatošových. Bronzová socha měří 2,3 metru, její podstavec půl metru.
Umístění u Vlašimské brány je dobrým orientačním bodem při procházce zámeckým parkem. Pokud se sem chystáte, aktuální informace o přístupnosti parku je vhodné předem ověřit u jeho provozovatele.