Čtvrtá nejvyšší hora Krkonoš je zároveň nejvyšším bodem jejich západní části. Vysoké Kolo měří 1 509 metrů a leží na hlavním hřebeni přímo na česko-polské hranici. Místo láká především mohutným kamenným masivem a horskou krajinou, která se dá obdivovat z cest v okolí. Důležité je přitom rozlišovat mezi vrcholem a značenými trasami: žádná z nich na nejvyšší bod nevede.
Krajina utvářená mrazem
Svahy Vysokého Kola pokrývají rozsáhlé kamenné osypy. Vedle nich jsou pro horu typické terasovité tvary, které vznikaly působením mrazu. Říká se jim kryoplanační terasy a připomínají, že zdejší krajinu formovaly drsné vysokohorské podmínky.
Oblý vrcholový masiv se nejvýrazněji ukazuje z východní strany. Při pohledu z okolních tras vynikne kontrast mezi kamenitými svahy a okolními hřebeny. Krajina tu nepůsobí jako upravený park, ale jako místo, kde mají hlavní slovo přírodní síly. Právě suťová pole a tvary vytvořené mrazem dávají Vysokému Kolu jeho osobitý charakter.
Hřebenové cesty s výhledy
V okolí vrcholu se lze držet značených tras. Červená Cesta česko-polského přátelství vede po severním úbočí a Vysoké Kolo traverzuje. Značená cesta tedy nevede přes vrcholovou plošinu. Jižním svahem prochází zelená trasa, která spojuje Labskou boudu s Martinovou boudou.
Zajímavý úsek nabízí také cesta od sedla pod Smělcem směrem ke Sněžným jamám. Otevírají se odtud pohledy na krkonošský hřeben i na Martinovu boudu, která leží níže na svahu. Při plánování výletu je dobré počítat s tím, že výhledy se vážou k okolním trasám a jejich průběhu; nelze je slibovat jako odměnu z vrcholu, kam značený přístup nevede.
Na samotném Vysokém Kole se nachází zbytky kamenné mohyly věnované Vilémovi I., pruskému králi a prvnímu německému císaři. Podle historického popisu vznikla roku 1888. Nedaleko je také hraniční patník, který připomíná polohu hory na státní hranici. Mohyla dnes není důvodem k odbočování ze značené cesty: stará kamenitá stezka k vrcholu leží v první zóně KRNAP a není oficiálně přístupná.
Výlet s respektem k horám
Vysoké Kolo je vhodným cílem pro ty, kdo chtějí poznat hřebenovou krajinu, aniž by museli vystoupat přímo na každý vrchol. Značené trasy umožňují pozorovat jeho svahy z různých stran a spojit výlet s okolím Labské boudy, Martinovy boudy nebo Sněžných jam. Česká část hory se administrativně pojí se Špindlerovým Mlýnem v Královéhradeckém kraji, samotný masiv však leží na česko-polské hranici.
Na hřebeni se mohou podmínky rychle měnit, proto se vyplatí před cestou ověřit počasí i aktuální stav tras. Výlet je vhodné plánovat po značených cestách a respektovat pravidla ochrany přírody. Vysoké Kolo nabízí dostatek důvodů k zastavení i bez výstupu na jeho vrchol: stačí vnímat kamenné svahy, tvary vytvořené mrazem a široký prostor krkonošského hřebene.