Orlická přehrada změnila Vystrkov víc než jen tím, že zatopila okolní údolí. Pod její hladinou zmizela téměř celá akropole někdejšího hradiště i východní úbočí ostrožny. Na souši tak dnes zůstává jen část rozsáhlého opevněného areálu, jehož dochované valy připomínají význam místa před více než tisíci lety.
Čtyři opevněné části na ostrožně
Hradiště leží v poloze Valy na zalesněném výběžku sevřeném Vltavou, dnes vodami Orlické přehrady, a údolím Hradeňského potoka. Od Kozárovic je vzdálené přibližně 3,5 kilometru jihovýchodním směrem; další orientační bod představuje někdejší osada Vystrkov s hotelem Orlík.
Areál měl rozlohu zhruba 12,5 hektaru a jeho půdorys využíval přirozený tvar trojúhelníkovité plošiny. Prostor členily čtyři výrazné pásy příčných valů. Akropole a vnitřní předhradí měly také boční opevnění, především na straně, kde byl přístup z údolí potoka snazší. Členění ukazuje, že nešlo o jediný uzavřený prostor, ale o soustavu několika částí chráněných podle polohy v terénu.
Právě spojení přírodních překážek a umělých valů je na Vystrkově podstatné. Strmé svahy ostrožny poskytovaly ochranu, zatímco opevnění uzavíralo přístupnější místa. Dnešní návštěvník si však musí někdejší rozsah představovat i podle toho, co už není vidět: hladina přehrady proměnila okraj areálu a zakryla jeho nejvýše položenou část.
Od staršího osídlení k raně středověkému centru
Archeologické nálezy dokládají, že prostor nebyl využíván jen v raném středověku. Osídlení je zde doloženo už v době halštatské a později také ve střední až mladší době hradištní. Opevnění, jehož zbytky jsou pro Vystrkov nejvýraznější, vzniklo v první polovině 10. století.
Hradiště zřejmě střežilo důležitý brod přes Vltavu. Na protějším břehu měl podobnou strážní úlohu plnit Žíkovec, pravěké hradiště u Voltýřova. Tato poloha dává Vystrkovu strategický smysl: kontrola přechodu přes řeku mohla být důležitá pro pohyb lidí i spojení mezi oblastmi na obou březích.
Odborníci připouštějí, že Vystrkov mohl být přemyslovským centrem Vltavského kraje, který se připomíná roku 1088. Jde však o hypotézu, nikoli o jisté určení funkce hradiště. Také spojování Vystrkova s nedalekým hradištěm Počaply u Březnice a s počátky přemyslovské kolonizace jižních Čech je odbornou interpretací, kterou je třeba vnímat s odpovídající opatrností.
Místo s proměnlivým osudem
Ve 20. století získalo okolí další, zcela odlišnou kapitolu. Roku 1960 se území stalo součástí rekreačního sídla komunistické vlády u osady Vystrkov a veřejnosti bylo nepřístupné. Hradiště se někdy označuje také podle nedalekého vrchu Hradeň, což může vysvětlovat různá pojmenování lokality.
Vystrkov není běžně provozovanou památkou s návštěvnickým zázemím. Aktuální přístupnost ani značená trasa nejsou ověřené, proto je vhodné před cestou počítat s možnými omezeními a respektovat případné zákazy vstupu. Valy a další archeologické pozůstatky jsou chráněné; při pohybu v terénu je důležité je nepoškozovat. I zvenčí ale stojí za to vnímat, jak se tu v jednom místě protínají raně středověké opevnění, říční krajina a zásadní proměna způsobená přehradou.