Pražská vycházka po stopách Elišky Krásnohorské začíná před kostelem sv. Jiljí v Husově ulici. Právě odtud se účastníci vydají do ulic Starého Města, kde se příběh spisovatelky a organizátorky ženského vzdělávání propojuje s někdejšími pražskými kulturními a spolkovými adresami. Trasa připomene, že Krásnohorská nebyla jen autorkou známých literárních děl, ale také ženou, která usilovala o větší prostor pro vzdělávání a veřejné působení žen.
Kostel jako začátek městské trasy
Kostel sv. Jiljí je výraznou kulisou setkání. Jeho vnější podoba je gotická, zatímco interiér má barokní charakter a zdobí jej fresky Václava Vavřince Reinera. Kostel je zároveň spojený s dominikánským klášterem. Tato sakrální architektura vytváří zajímavý protiklad k tématu vycházky: ta vede k příběhu ženy, která se uplatnila v literatuře i ve snaze proměnit možnosti vzdělávání své doby.
Kostel však není cílem prohlídky, nýbrž jejím výchozím bodem. Vycházka slibuje zastavení u rodného domu Krásnohorské, na místech spojených s pražskými salony, u někdejšího sídla redakce Ženských listů a také u její sochy, jejíž autorkou byla Karla Vobišová-Žáková. Přesná trasa tak nabízí způsob, jak číst město jako mapu kulturního a společenského života 19. století.
Spisovatelka i organizátorka
Eliška Krásnohorská, vlastním jménem Alžběta Pechová, žila v letech 1847 až 1926. Psala poezii i prózu, překládala a tvořila libreta. K jejím známým pracím patří libreta ke Smetanovým operám Hubička a Tajemství. Její literární činnost ale představuje jen jednu část jejího odkazu.
Významně se zapojila také do ženského hnutí a redigovala časopis Ženské listy. Roku 1890 založila spolek Minerva, který zřídil první dívčí střední školu v habsburské monarchii. Vycházka proto může přiblížit nejen osobní život autorky, ale i širší otázku, jak obtížné bylo pro dívky získat přístup ke vzdělání a jak se tehdejší společnost postupně měnila. Právě spojení literární práce s konkrétním úsilím o školní vzdělávání dává jejímu pražskému příběhu přesah i pro dnešního návštěvníka.
Praha v příběhu ženského veřejného života
Zastavení u míst spojených se salony a redakcí ukazují, že kulturní dějiny se netvořily jen v divadlech a na stránkách knih. Důležitou roli hrála také setkávání, spolky a periodika, která umožňovala sdílet názory a rozvíjet veřejnou debatu. V případě Krásnohorské se tyto roviny potkávaly: literární tvorba jí přinesla známost, zatímco její organizační práce pomáhala prosazovat změny v možnostech žen.
Součástí programu je také přiblížení původu jejího pseudonymu. Vycházka tak nesleduje pouze několik životopisných zastavení, ale nabízí pohled na to, jak se z osobního příběhu stává součást kulturní paměti města. Socha Krásnohorské pak připomíná, že její odkaz nezůstal uzavřený v knihách ani v dějinách školství.
Praktické informace
Vycházka je plánována na středu 25. listopadu 2026 od 17 hodin; sté výročí úmrtí Elišky Krásnohorské připadá až na následující den, 26. listopadu. Sraz je před vchodem do kostela sv. Jiljí na adrese Husova 234/8 v Praze 1. Podle pořadatele trvá program přibližně hodinu a půl až dvě hodiny a provází jím Jaroslava Srpová. Kapacita je omezená a vstupenky se pořizují předem, proto je vhodné před návštěvou ověřit aktuální dostupnost a podmínky.