Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Kostely.
Na severním okraji Lnář stojí kostel sv. Mikuláše, jehož počátky sahají do první poloviny 14. století. Dnešní podobu mu vtiskla barokní přestavba a v jeho hřbitovním areálu zaujme také samostatná zvonice. U jejího vzniku se však prameny rozcházejí v datování.
U žandovského náměstí a hřbitova stojí kostel, jehož věž poznamenal požár v roce 1975. Obnova probíhala po etapách a v roce 2025 se na ni vrátila barokní báň. Stavba tak znovu připomíná podobu, o kterou přišla před půlstoletím.
Pod strmou stěnou bývalého lomu stojí v Braníku nenápadný dřevěný kostel, který vznikl jako poválečné provizorium. Měl překlenout nedostatek peněz a stavebního materiálu, než bude možné postavit kamennou budovu. Od slavnostního otevření v roce 1948 však slouží evangelickému sboru dodnes.
Kostel svatého Bartoloměje v Pecce spojuje barokní fresky Václava Kramolína s neobvyklou křížovou cestou, kterou tvoří čtrnáct kamenných reliéfů na vnějších zdech. V jeho okolí se navíc připomíná osud Josefa Štemberka, rodáka z městyse a lidického faráře.
Na první pohled je to kostel na návrší u návsi, ale jeho románské jádro skrývá neobvyklý čtvercový půdorys a výrazný portál s rostlinnými i zvířecími motivy. Stavba v Záboří nad Labem proměňovala svou podobu po staletí a dodnes vybízí k otázce, jak její nejstarší část původně vypadala.
V Rovné, historické části Stříbrné Skalice, stojí kostel sv. Jakuba Většího, který skrývá dvě pozoruhodné vrstvy středověkého umění. Uvnitř se dochovaly nástěnné malby, na vnějších zdech kamenné reliéfy se zvířecími motivy. Kostel je také stopou po osadě, která zanikla, ale její příběh lze v krajině stále tušit.
Ve Stachách stojí chrám, jehož rozměry překvapí i v obci, odkud lidé po generace odcházeli za prací do světa. Empírový kostel Navštívení Panny Marie se stal nejen výraznou dominantou, ale také součástí příběhu o stašských řemeslnících, cirkusácích a jejich návratech domů.
Na západním okraji Krušných hor čeká na pěší putující po Stezce Českem skromná dřevěná útulna u kostela sv. Jakuba. Nocleh je bezplatný a místo má sloužit jako nouzové zázemí, nikoli jako běžné ubytování. Zastávka spojuje praktickou pomoc turistům s působivým historickým okolím.
Kostel Zvěstování Panny Marie v Kolovči prošel cestou od gotického založení přes požár a barokní obnovu až po rozšíření v 19. století. Jeho hudební dědictví připomínají varhany spojované s rokem 1777 a trojice zvonů, jejichž přesné údaje je třeba brát s opatrností.
Nenápadný kostel v pražských Klánovicích propojuje novorománskou podobu s příběhem lidí, kteří stáli u jeho vzniku. Vitráže věnované místními rodinami připomínají, že i drobná sakrální stavba může být kronikou své obce.
Kostel sv. Šimona a Judy v Bystřici stojí na místě s doloženou středověkou farní tradicí, jeho dnešní podoba však souvisí také s barokní obnovou. Za pozornost stojí nejen samotná stavba, ale i chráněný areál s márnicí, ohradní zdí a stopou někdejšího hřbitova.
V Janovicích nad Úhlavou se po někdejším vodním hradě nedochovala výrazná silueta ani čitelné nádvoří. Jeho příběh ale prozrazují zbytky opevnění, terénní stopy i stavby někdejšího předhradí. Zajímavý je také osud hradního jádra, které se proměnilo v hřbitov.