Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Kostely.
V Janovicích nad Úhlavou se po někdejším vodním hradě nedochovala výrazná silueta ani čitelné nádvoří. Jeho příběh ale prozrazují zbytky opevnění, terénní stopy i stavby někdejšího předhradí. Zajímavý je také osud hradního jádra, které se proměnilo v hřbitov.
Uprostřed horské Zdobnice stojí pozdně barokní kostel Krista Dobrého pastýře, postavený na konci 18. století. Po letech chátrání se jeho obnovy ujala obec, které památka patří. Její příběh tak není jen o architektuře, ale také o péči o místo, jež utváří tvář horské obce.
Kostel svatého Petra a Pavla v Kralovicích není jen pozoruhodnou památkou s gotickým jádrem a renesanční podobou. V jižní kapli se návštěvník setká s rodinnou kryptou Gryspeků i s epitafem, který připomíná Floriána Gryspeka a jeho ženu Rozinu.
V kostele Povýšení svatého Kříže se potkává sakrální architektura z 19. století se současným sklářským uměním Jiřího Pačinka a jeho synů. Křišťálový chrám není jen přehlídkou skleněných objektů: některá díla vznikala přímo pro zdejší prostor a jejich působení ovlivňuje právě okolní interiér.
V Rýmařově stojí oválná barokní kaple, jejíž výzdoba vypráví příběh dvou malířů. Ferdinand Naboth začal fresky inspirované mariánskou modlitbou Salve Regina, kvůli zdravotním potížím je však nedokončil. Jeho práci převzal Jan Kryštof Handke, který se do kaple vrátil i jako autor hlavního oltářního obrazu.
Kostel sv. Bartoloměje ve Frýdlantu nad Ostravicí není jen barokní dominantou u náměstí. Jeho interiér i okolí připomínají také místní hutě: najdete tu litinový náhrobek, kříž odlitý ve frýdlantských železárnách i příběhy lidí spojených s městem.
Krátká naučná stezka ve Skuhrově nad Bělou propojuje středověkou zříceninu, kostel sv. Jakuba, starou lípu i vodojem ukrytý u lesa. Právě ten pomáhá vysvětlit, proč se okruh jmenuje Vápenka – a připomíná, že místní krajina má vedle historie také svůj příběh pod povrchem.
Na severní straně historického náměstí v Jemnici se potkávají gotické stavební prvky, renesanční přestavba i barokní výzdoba. Kostel sv. Stanislava stojí za návštěvu také kvůli štíhlé věži: pokud se ji podaří navštívit po domluvě, čeká na jejím ochozu výhled do kraje.
Novogotický kostel v Šumburku nad Desnou připomíná císařské jubileum, ale jeho dějiny poznamenaly hlavně dvě válečné konfiskace zvonů. Dnešní zasvěcení sv. Františku z Assisi dostal až po roce 1918; příběh stavby přitom uchovávají i dokumenty zazděné ve věžní báni.
Kostel sv. Štěpána v Řitonicích skrývá středověké jádro v barokně proměněné stavbě. Jeho příběh doplňuje dřevěná zvonice, náhrobek zazděný do gotického portálu i novější kapitola záchrany po vichřici, která v roce 2009 strhla střechu.
Nad Valašskou Polankou čeká krátký, ale místy strmý výšlap k houpačce u vysílače. Sulačov nabízí pohled do údolí řeky Senice i příjemnou zastávku při poznávání valašské krajiny. Trasa není značená, proto se hodí předem promyslet cestu i obuv.
Kostel svatého Benedikta v krnovské části Kostelec na první pohled připomíná barokní památku. Jeho nejstarší jádro je však o několik staletí starší a v někdejším presbytáři se dochovaly nástěnné malby ze 13. a 15. století. Prohlídka odhaluje místo, kde se stavební dějiny potkávají s příběhy světců i neobvyklými výjevy.