Drážďanský filharmonický sbor vystoupí v Praze v kostele, jehož někdejší duchovní a učitelé byli před staletími nuceni odejít právě do Saska. Historická souvislost mezi městem na Vltavě a Drážďany se tak potkává s tématem večera: svědectvím o pronásledování Židů za nacistického režimu. Pořad nazvaný Chci vydat svědectví je součástí festivalu Věčná naděje 2027 a v nabídce je uveden na neděli 14. března.
Deníky jako záznam postupně zužovaného života
Literární osu večera tvoří texty Viktora Klemperera, zejména jeho deníkové zápisy z let 1933 až 1945. Česky vyšly pod názvem Chci vydat svědectví. Vedle nich se pořad opírá také o Klempererův rozbor nacistického jazyka LTI – Lingua Tertii Imperii. Spojení deníku a analýzy řeči nabízí dva pohledy na dobu, v níž se politická moc promítala nejen do veřejného života, ale i do každodennosti a způsobu, jakým lidé mluvili.
Hudba zde nemá být pouhou přestávkou mezi čtenými texty. Společně s nimi vytváří obraz zkušenosti, kterou lze zachytit osobním záznamem i skladbou. V programu jsou zastoupena díla Salomone de Rossiho, Felixe Mendelssohna Bartholdyho, Gideona Kleina, Viktora Ullmanna, Matthewa Lazara a Kennetha Lampla. Různorodý výběr propojuje židovskou hudební tradici s tvorbou spojenou s obdobím nacistického pronásledování.
Skladatelé, které poznamenala perzekuce
Výraznou součástí programu jsou Gideon Klein a Viktor Ullmann, oba spojení s Terezínem. Jejich zařazení připomíná, že nacistické pronásledování zasahovalo také do kulturního života: skladatele věznilo, umlčovalo a jejich díla vytlačovalo z veřejného prostoru. Večer tak neslibuje jen připomenutí historických událostí, ale také setkání s hudbou, která navzdory okolnostem vznikala.
Podle pořadatelské anotace se představí Drážďanský filharmonický sbor pod vedením Iris Geißler, mezzosopranistka Anna Moriová a klavírista Martin Levický. Společně nabídnou hudební program doplněný četbou Klempererových textů. Přesné podoby repertoáru i obsazení se mohou do termínu změnit.
Kostel s proměnlivou minulostí
Kostel U Salvátora stojí v Salvátorské ulici na Starém Městě a patří k největším pražským evangelickým kostelům. Pozdně renesanční stavba vznikala v letech 1611 až 1614. Po Bílé hoře byla evangelíkům odňata, roku 1626 připadla paulánům a v roce 1863 ji získali zpět čeští evangelíci. Dějiny budovy tak odrážejí proměny náboženského života v Praze.
S Drážďany ji pojí také konkrétní kapitola: salvátorští duchovní a učitelé byli roku 1622 vypovězeni z Prahy do Saska, mimo jiné právě do Drážďan. Tuto souvislost je dobré chápat jako historickou paralelu, nikoli jako potvrzený dramaturgický záměr pořadatelů. Pro návštěvníka ale dodává koncertu další rozměr: místo není jen kulisou, nýbrž součástí příběhu o náboženských proměnách, nuceném odchodu a návratu.
Termín a místo
Koncert se má konat v evangelickém kostele U Salvátora na adrese Salvátorská 1, Praha 1. Nejde o katolický kostel Nejsvětějšího Salvátora u Klementina, ale o samostatný chrám na Starém Městě. Uváděný začátek se v dostupných programových přehledech liší mezi 19.30 a 20.00, proto je vhodné před cestou ověřit aktuální čas u pořadatele nebo prodejce vstupenek.