Vzácný motýl hnědásek chrastavcový, mokřadní louky a tůně uprostřed krajiny, kterou kdysi formoval vojenský výcvik. Naučná stezka Cech svatého Víta ukazuje, že přírodně cenné místo nemusí vzniknout jen tam, kam člověk dlouho nevkročil. Narušování krajiny tu vytvořilo různorodá stanoviště, o která je dnes potřeba cíleně pečovat.
Krátká trasa, která se po letech proměnila
Stezku vybudoval Český svaz ochránců přírody v roce 2011. Po letech, kdy její vybavení chátralo, se dočkala obnovy a nová podoba byla otevřena 13. října 2024. Není tedy vhodné řídit se staršími popisy, které uvádějí přibližně tříkilometrový okruh nebo upozorňují na poškozený povalový chodník. Obnovená základní trasa je kratší: měří zhruba jeden kilometr a vede kolem devíti informačních tabulí.
Výchozí místo leží u severozápadního rohu motokrosového areálu Cech, přibližně 150 metrů jižně od silnice mezi Drmoulem a Třemi Sekerami. Stezka končí u altánu v jádru území. Přestože jde o krátkou vycházku, návštěvníkům nabízí víc než jen cestu od tabule k tabuli: přibližuje prostředí, které se na první pohled může zdát divoké, ale jeho podoba závisí také na lidské péči.
Krajinu pomohl vytvořit výcvik, udržuje ji péče
Lokalita leží na území bývalého vojenského cvičiště, které se rozkládá mezi více obcemi. Dlouhodobé zásahy vojenské činnosti krajinu narušovaly a vytvářely pestrou směs stanovišť. Právě střídání otevřených ploch a mokřadních míst je důležité pro druhy, které by v jednotvárném, zarůstajícím prostředí jen obtížně přežívaly.
Taková krajina se však neudrží sama v žádoucí podobě. Bez zásahů mohou louky zarůstat náletovými dřevinami a ztrácet svou rozmanitost. K péči patří například mozaiková seč, při níž se neposeče celé území najednou, i postupné odstraňování náletů. Nejde jen o úpravu vzhledu: správně zvolený způsob a načasování prací mohou rozhodovat o tom, zda zde citlivé druhy najdou potravu a prostor k životu.
Motýl, který potřebuje čertkus i šetrnou seč
Jedním ze symbolů zdejší přírody je hnědásek chrastavcový, vzácný a ohrožený denní motýl. Jeho jedinou živnou rostlinou v České republice je čertkus luční. Výskyt motýla ale nelze návštěvníkům slíbit při každé procházce; záleží na sezoně i aktuálních podmínkách. Důležité je také hospodaření na loukách. Celoplošná seč v nevhodnou dobu může poškodit prostředí, na němž je jeho populace závislá.
Mokřadní stanoviště jsou zajímavá také pro milovníky rostlin. Starší informační materiály zmiňují například prstnatec májový a vemeník dvoulistý, tedy orchideje, které mohou kvést od května do června. Jde o období, kdy se vyplatí věnovat pozornost nejen cestě, ale i loukám kolem ní. Konkrétní výskyt rostlin se ovšem může rok od roku lišit.
Od altánu lze pokračovat do členitějšího terénu
U altánu základní naučná trasa končí, procházka tím ale nemusí. Kdo chce poznat území dál, může pokračovat po modrých šipkách směrem na severovýchod. Tato varianta vede divočejším a členitějším terénem kolem tůní, proto se hodí dobré obutí. Není to pokračování stejného pohodlného okruhu, ale možnost pro návštěvníky, kteří počítají s náročnější cestou.
Stezka Cech svatého Víta tak spojuje nenáročné seznámení s místní přírodou s příběhem proměny krajiny. Základní trasa je krátká, její okolí však připomíná, že zachování cenných mokřadů vyžaduje průběžnou práci. Při návštěvě je proto nejlepší zůstávat na cestě a vnímat louky a tůně jako citlivé prostředí, nikoli jen jako kulisu k výletu.