O místě
Rýžoviště zlata u Čábuze se rozkládá na obou březích Mladíkovského potoka v nadmořské výšce 660 metrů. Potok přitom asi o 200 metrů dál ústí do Spůlky. Pozůstatky po někdejším rýžování tvoří dvě skupiny sejpů, vzdálené od sebe přibližně 100 metrů. Větší jižní skupina sleduje meandrující tok v délce asi 200 metrů. Tvoří ji především dlouhé lineární valy, místy vysoké kolem dvou metrů; největší z nich dosahuje délky 50 metrů. Menší severní skupina leží na pravém břehu a skládá se z jednoho souvislejšího pásma a několika samostatných sejpů vysokých jeden až dva metry.
Rýžoviště dosud nebylo přesně datováno, jeho mimořádně autentické dochování však z něj činí cenný doklad povrchové exploatace zlata v oblasti severního šumavského podhůří. Výrazné terénní valy dodnes připomínají způsob, jakým se při získávání zlata zpracovávaly náplavy vodního toku.
Rýžoviště dosud nebylo přesně datováno, jeho mimořádně autentické dochování však z něj činí cenný doklad povrchové exploatace zlata v oblasti severního šumavského podhůří. Výrazné terénní valy dodnes připomínají způsob, jakým se při získávání zlata zpracovávaly náplavy vodního toku.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors