Nad Nedvědicí zůstaly skalní stěny a výchozy, které připomínají jednu z významných kamenických tradic Vysočiny a jižní Moravy. Zdejší krystalický vápenec se po staletí uplatňoval při stavbě hradů, kostelů i v sochařství. Dnes lze pozůstatky lomů poznávat jako součást historické a geologické vycházky.
Na skalním ostrohu nad Nedvědičkou stojí hrad, který patří k nejzachovalejším středověkým pevnostem na Moravě. Pernštejn dodnes působí jako nedobytná tvrz, zároveň však odhaluje proměnu šlechtického sídla od gotiky přes renesanci až po romantické zahrady.
Hrad Pernštejn nad Nedvědicí patří k nejlépe dochovaným českým hradům. Jeho tajemná atmosféra však nevychází jen z věží, chodeb a mohutných hradeb, ale také z pověstí o Bílé paní, marnivé Elišce a zrcadle, které mělo skrývat prokletí.
Na prvním nádvoří hradu Pernštejn stojí bašta, která kdysi chránila přístup k pevnosti a později se proměnila v romantickou vyhlídku. Nabízí neobvyklý pohled na hradní palác, celý areál i zalesněnou krajinu kolem Nedvědice.
Na hradě Pernštejn probíhá archeologický výzkum, který přináší nové poznatky o vývoji zdejšího opevnění i každodenním životě jeho obyvatel. Pozornost poutají hlavně neobvyklé kalhotové střílny a více než šedesát zlomků kamenných dělových koulí, které možná souvisejí s dosud neobjasněným obléháním.
Pod hradem Pernštejnem se na svahu rozkládá zahrada, v níž se potkávají francouzské terasy, čínský pavilon, turecké lázně, poustevna i lesní zákoutí. Po desetiletích chátrání prošla rozsáhlou obnovou a dnes nabízí samostatnou cestu historií aristokratického zahradního umění.