O místě
Sýpka na severovýchodním okraji Žerotic je pozdně barokní hospodářská stavba, která tvoří důležitou součást někdejšího vrchnostenského areálu. Volně stojící třípatrová budova obdélného půdorysu vznikla s vysokou pravděpodobností v poslední třetině 18. století, kdy žerotické panství drželi Walldorfové a později Chorinští z Ledské. Na mapě z let 1764–1768 ještě zachycena není, stabilní katastr z roku 1824 ji už uvádí.
Stavba má hladká, střídmě členěná průčelí a sedlovou střechu. Jejím nejvýraznějším výtvarným prvkem jsou vlnovitě vyklenuté štíty, v nichž se nacházejí neobvyklé trojice otvorů připomínající stlačenou osmičku. Hlavní vstup doplňují původní kované prvky a svlakové dveře s dekorativně kladenými prkny.
Cenný je také dochovaný interiér. Tři trámová patra podpírá středový trám nesený řadou dřevěných pilířů, okna mají hluboké špalety a kované mříže. Zachován zůstal i ručně tesaný krov s ležatou stolicí, dvěma úrovněmi hambalků a řadou tradičních tesařských spojů. Sýpka tak představuje nejen doklad skladového hospodářství panského dvora, ale i pozoruhodný příklad pozdně barokní venkovské architektury.
Stavba má hladká, střídmě členěná průčelí a sedlovou střechu. Jejím nejvýraznějším výtvarným prvkem jsou vlnovitě vyklenuté štíty, v nichž se nacházejí neobvyklé trojice otvorů připomínající stlačenou osmičku. Hlavní vstup doplňují původní kované prvky a svlakové dveře s dekorativně kladenými prkny.
Cenný je také dochovaný interiér. Tři trámová patra podpírá středový trám nesený řadou dřevěných pilířů, okna mají hluboké špalety a kované mříže. Zachován zůstal i ručně tesaný krov s ležatou stolicí, dvěma úrovněmi hambalků a řadou tradičních tesařských spojů. Sýpka tak představuje nejen doklad skladového hospodářství panského dvora, ale i pozoruhodný příklad pozdně barokní venkovské architektury.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors