O místě
Kostel sv. Markéty stojí na vyvýšeném západním okraji Prosetína a spolu s okolním hřbitovem, ohradní zdí a samostatnou zvonicí tvoří výrazný barokní areál. Nová stavba vznikla roku 1738 na místě původního dřevěného katolického poutního kostela. Protože má Prosetín také evangelický kostel z roku 1782, bývá sv. Markéta označována jako „horní kostel“.
Jednoduchou obdélnou kostelní stavbu uzavírá na východě trojboký závěr kněžiště. Boční fasády prosvětlují oválná okna a na hřebeni valbové střechy se nachází drobný sanktusník s cibulovým zakončením. Kostel nemá vlastní věž; nejvýraznějším prvkem areálu je proto samostatně stojící čtyřboká zvonice, zasazená do jihozápadní části ohradní zdi. Její mansardová střecha ukrývá tři zvony.
Hřbitovní areál vymezuje vysoká zeď nepravidelného půdorysu, do níž je na severní straně vestavěna márnice. Jižní vstup uzavírá tepaná mříž a vede k němu kamenné schodiště. Společně s evangelickým kostelem vytváří sv. Markéta významnou dominantu obce a připomíná její katolickou i evangelickou historii.
Jednoduchou obdélnou kostelní stavbu uzavírá na východě trojboký závěr kněžiště. Boční fasády prosvětlují oválná okna a na hřebeni valbové střechy se nachází drobný sanktusník s cibulovým zakončením. Kostel nemá vlastní věž; nejvýraznějším prvkem areálu je proto samostatně stojící čtyřboká zvonice, zasazená do jihozápadní části ohradní zdi. Její mansardová střecha ukrývá tři zvony.
Hřbitovní areál vymezuje vysoká zeď nepravidelného půdorysu, do níž je na severní straně vestavěna márnice. Jižní vstup uzavírá tepaná mříž a vede k němu kamenné schodiště. Společně s evangelickým kostelem vytváří sv. Markéta významnou dominantu obce a připomíná její katolickou i evangelickou historii.
Mapa
Navigovat
© OpenStreetMap contributors