Zámek

Lomnický zámek stojí na místě středověké tvrze a dodnes tvoří výraznou dominantu Lomnice nad Popelkou. Původní opevněné sídlo je doloženo nejpozději k roku 1353, kdy byl jeho držitelem Hynek z Valdštejna. Tvrz měla kruhový půdorys, dvojí hradební zeď, příkop a věžovitou první bránu s padacím mostem. V letech 1566–1567 ji Václav z Valdštejna přestavěl na renesanční zámek, přičemž zůstal zachován půdorys starší stavby. Dnešní podoba je výsledkem dalších úprav v první polovině 18. století, zejména přestavby dokončené roku 1737. Trojkřídlá patrová budova je celá podsklepená. Pod jihovýchodním křídlem se dochovaly tři valeně zaklenuté sklepy, jejichž masivní dělicí zdi mohou pocházet ještě ze středověku. Renesanční původ připomínají také klenby v přízemí, zatímco vysoké volutové stropy v patře jsou barokní. V 19. století zámek přestal sloužit jako sídlo vrchnosti a od roku 1850 v něm sídlil okresní soud s trestnicí. Po roce 1919 fungoval jako společenský dům a v letech 1957–1958 byly jeho interiéry upraveny pro domov důchodců.