Zřícenina hradu

Zřícenina hradu Navarov se nachází na skalnatém ostrohu nad soutokem Kamenice a Zlatého potoka u Návarova. Středověké sídlo v gotickém stylu výrazně využilo členitý terén: skalní útvary se staly součástí několika obranných linií, příkopů i hradeb. Předhradí chránila hradba se dvěma polookrouhlými baštami, výše položené hradní jádro pak parkán a další příkopy. Dochovaly se části obvodových zdí, zbytky dvou obytných staveb, okenní otvor i pozůstatky vysunutého opevnění, odkud bylo možné kontrolovat údolí. Archeologické nálezy naznačují, že hrad vznikl dříve, než dokládají první písemné zmínky; jeho jméno se objevuje roku 1365. V průběhu staletí jej drželi například Čúchové ze Zásady, Zajícové z Házmburka a později Smiřičtí. Roku 1469 Navarov dobyla vojska Jiřího z Poděbrad. Po konfiskaci majetku Smiřických připadl Albrechtu z Valdštejna, od něhož jej roku 1627 získala Gertruda de Lamotte. Hrad roku 1643 obsadila švédská vojska a po jejich odchodu byl na příkaz císaře Ferdinanda III. zbořen. Zřícenina je dokladem panského sídla uváděného již ve 13. století.