Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Archeologie.
Na návrší nad zaniklým Pořejovem stojí ruiny kostela svaté Anny, někdejšího poutního místa s pozoruhodnou barokní minulostí. Jeho příběh se prolíná s osudem městečka, které poškodila válka, poválečné vysídlení i pozdější zavážení trosek.
V lesích u Lulče stojí nenápadný pomník T. G. Masaryka, jehož příběh je spojený s místními Sokoly i někdejší cestou do práce. Za války a v době komunistického režimu se jej podle místního podání podařilo uchránit před nežádoucí pozorností. Okolní krajina navíc připomíná, že zdejší „hradiště“ může označovat více různých míst.
Nad labským údolím u Libochovan se zachovaly valy a příkopy pravěkého a raně středověkého hradiště. Hrádek leží nad někdejší důležitou cestou krajinou Porty Bohemicy, ale jeho přesné stáří i účel archeologové stále zkoumají. Právě spojení výrazné krajiny a nezodpovězených otázek dělá z místa pozoruhodný cíl výletu.
Na ostrožně severovýchodně od Nečtin se potkávají stopy pravěkého výšinného sídliště a pozůstatky středověkého hrádku. Jeho příběh je překvapivě mladý: archeologický výzkum klade vznik hradu až do 15. století a naznačuje, že se tu žilo jen málo intenzivně.
V sobotu 17. října 2026 se zámecký areál Ctěnice promění v místo setkání s archeologií. Rodinný program má nabídnout pohled na práci v terénu i v laboratoři a cestu od pravěkých nástrojů přes vikingskou výbavu až k řemeslům pozdního středověku.
V lese u obce Boudy stojí žulový balvan, který je zajímavý nejen svým neobvyklým tvarem. Pod jeho přečnívající částí objevil archeolog Bedřich Dubský stopy osídlení z pozdní doby halštatské. Okolní mohyly a nedaleké hradiště skládají obraz dávné krajiny, nedokládají však, že viklan sloužil k obřadům.
V Příhrazských skalách u Bosně se ukrývá údolí, v němž se potkává hluboká pískovcová rokle s archeologickou pamětí jeskyně Krtola. Do jejího nitra se návštěvníci nedostanou, okolí ale nabízí krásný cíl v podobě Krásné vyhlídky i důvod vnímat zdejší přírodu pozorněji.
Brno si Jošta Lucemburského připomíná na místech, která představují různé stránky jeho života i vlády. Na Špilberku měl markraběcí sídlo, u kostela sv. Tomáše spočinuly jeho ostatky a dnešní Joštova ulice nese jeho jméno. Mezi nimi leží také prostor někdejšího Rybnému trhu, spojený s městskou mincovnou.
V centru Dolních Břežan se park s keltskými motivy proměnil z místa spojeného s navážkou a mokřady v prostor pro odpočinek i aktivní trávení času. Krajinářský návrh propojuje zeleň a vodní prvky s hřišti a dalšími místy k setkávání; v roce 2014 park získal třetí místo v soutěži Park roku.
V Muzeu Nové Strašecí se potkává svět Keltů s každodenností venkovských domácností. Největší pozornost přitahuje kopie opukové hlavy nalezené u Mšeckých Žehrovic v roce 1943. Expozice ale ukazuje i to, jak se dříve vařilo, pracovalo a pečovalo o děti.
Nad údolím Bečvy u Hranic nezůstaly ze Svrčova výrazné zdi, ale jeho středověký půdorys lze číst v terénu. Valy a příkop připomínají někdejší hrad, zatímco archeologické nálezy posouvají příběh tohoto místa ještě hlouběji do minulosti.
Od pravěkého osídlení přes přemyslovské sídlo a vojenskou pevnost až po národní symbol. Výstava Vzestupy a pády Vyšehradu v historické Prachárně přibližuje dlouhé dějiny jednoho z nejvýraznějších míst Prahy pomocí nálezů, modelů, grafik i dobových fotografií.