Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Architektura.
Kostel sv. Filipa a Jakuba v Dolním Němčí vznikl v letech 1870–1873 podle návrhu architekta Schuellera z Brna. Jednolodní novogotická stavba s věží dodnes připomíná výraznou proměnu obce v 19. století a patří mezi evidované kulturní památky.
Ilustrace, pohyblivé knihy i betlémy Vojtěcha Kubašty představí od 17. září do 22. listopadu 2026 Městské muzeum Sedlčany. Výstava nabízí pohled na autora, který dokázal spojit výtvarnou představivost s citem pro konstrukci a proměnit papír v malé jeviště.
V suterénu pražského Lindtova domu se potkává funkcionalistická architektura s historizujícími štuky a videomappingem, který využívá stěny někdejší vinárny. Crazy Daisy tak není jen koktejlovým barem, ale také místem, kde lze poznat několik různých vrstev dolního Václavského náměstí.
V Triniti Office Center se potkává bankovní pobočka s kavárnou, jejíž interiér má vlastní architektonický příběh. Mramor, makasar, podsvícený kámen i malby Markéty Jelenové tu skládají motiv hor a hvězd – současnou interpretaci inspirovanou také brněnským funkcionalismem.
V Dolních Chabrech se za kávou nechodí jen do kavárny. Podnik Pod Pavlačí sídlí v historickém Knorově statku, jehož dvůr, arkády i špýchar připomínají venkovskou minulost dnešní Prahy. Zastávka tu může být příjemným začátkem poznávání starého jádra čtvrti i místních potravin.
Loketská radnice spojuje raně barokní podobu s mnohem staršími stopami pod povrchem. Její věž, klenuté přízemí i gotické sklepy připomínají, jak se město po třicetileté válce vracelo k vlastní správě. Budova přitom dodnes slouží Lokti jako úřad i místo pro knihovnu.
Bývalá Občanská záložna ve Vsetíně spojuje práci místního architekta Michala Urbánka, kresby Mikoláše Alše a zručnost plzeňského sgrafitáře Josefa Bosáčka. Na fasádě se tak dodnes setkávají salaš, valašský pár v kroji i české renesanční písmo.
Na jižním okraji Lidéřovic stojí kostel, který zvenčí připomíná, že sakrální stavby ve středověku nemusely sloužit jen k bohoslužbám. U svatého Linharta se zachovalo dřevěné obranné podsebití i zeď se střílnami – neobvyklé detaily, které stojí za pozornější prohlídku.
Vila v Radíkovské ulici vznikla jako rodinný dům olomouckého lékaře Josefa Šmerala. Její příběh vedl od ordinace a zahrady přes zubní středisko i byty až k rekonstrukci, po níž se otevřela novým možnostem využití. Dnes připomíná proměny prvorepublikového domu na Svatém Kopečku.
Betonová plastika Josefa Klimeše byla navržena jako součást okolí Barrandovského mostu a po desetiletí dotvářela jeho podobu. Po jejím zřícení v červenci 2026 se pozornost obrací k plánované replice i k otázce, zda lze obnovit dílo, které už mezitím zakořenilo v městské paměti.
Muzejní adventní trh se do Hradce Králové vrátí od 27. do 29. listopadu 2026, tentokrát už po sedmatřicáté. Vedle tradičních výrobků má dát větší prostor také řemeslným ukázkám. Konkrétní program zatím potvrzený není, návštěvníci se ale mohou těšit na adventní atmosféru u Kotěrovy muzejní budovy.
Na nároží Spálené a Lazarské ulice se geometricky ostrý kubismus nečekaně setkává s barokní sochou svatého Jana Nepomuckého. Dům Diamant od Emila Králíčka patří k pozoruhodným pražským stavbám, které stojí za pozorné prohlédnutí zvenčí – a při zvláštní příležitosti také zevnitř.