Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Kaple.
Na Kostelním vrchu nad Smržovkou stojí pozdně barokní kostel, jehož silueta je viditelná zdaleka. Neupoutá jen polohou: půdorys protáhlého osmiúhelníku, boční kaple a zvlněná fasáda z něj dělají pozoruhodnou ukázku architektury druhé poloviny 18. století.
Na návrší v centru Šatova stojí vedle sebe kostel svatého Martina a kaple Božího hrobu. Jejich společný areál nabízí neobvyklý pohled do stavebních dějin obce: od románského fragmentu v suterénu kaple přes gotické jádro až po úpravy kostela z 19. století.
Na vyvýšeném místě mezi Encovany a Hrušovany stojí zřícenina kaple sv. Václava. Její zdi připomínají nejen stavbu z 19. století, ale i starší kostel a ves Prachovou, která zanikla za válek – přesné období však není jisté.
Na severozápadním okraji Telče se pohodlná městská stezka potkává s krajinou, která sloužila k odpočinku už šlechtě. Trasa Lipky vede kolem historické lipové aleje, dětského hřiště i dalších cest do okolí a nabízí nenáročný výlet pěšky, na kole nebo na bruslích.
U kostela svatého Václava v Tachově se potkává středověká historie s příběhy měšťanských rodin i šlechtickým pohřebištěm. Náhrobní kameny na jeho zdech připomínají dobu, kdy se tu pohřbívalo, i proměny, které z někdejšího hřbitova udělaly městský park.
V Bohosudově se vypráví o sošce Piety nalezené v duté lípě. Poutní místo v dnešní Krupce však není zajímavé jen svou legendou: jeho dějiny sahají do 15. století a dnešní barokní bazilika ukrývá sedm kaplí, které připomínají bolesti Panny Marie.
Uprostřed nejstarší části vinořského hřbitova stojí klasicistní hrobka Černínů, spojená s místní větví šlechtického rodu. S nedalekým kostelem Povýšení sv. Kříže tvoří výraznou historickou dvojici, nejde však o stejnou stavbu. A do Vinoře nepatří ani příběh hrobky Valdštejnů-Wartenbergů ze Šťáhlav.
Mimo hlavní sezonu se na zámku Litomyšl otevírají interiéry, které vyprávějí nejen o reprezentaci rodu Valdštejnů, ale také o jeho každodenním životě. Zimní trasa vede od divadelního sálu z roku 1767 přes hostinské apartmá a panskou oratoř až do historické kuchyně.
V pondělí 2. listopadu 2026 se mají Olšanské hřbitovy otevřít komentované prohlídce i po běžné zavírací době. Večerní trasa od Infocentra Olšany ke kapli sv. Rocha nabídne pohled na zdejší historii, funerální umění i příběhy lidí, jejichž jména zná celé Česko.
Břevnovský hřbitov se na konci října promění v místo, kde se historie potká s poezií. Komentovaná procházka má připomenout zde pohřbené osobnosti a nabídnout také vstup do barokní kaple sv. Lazara, která bývá běžně nepřístupná.
Na jižním okraji frymburského náměstí stojí kostel, v němž se potkávají různé stavební epochy. Pozdně gotické kněžiště, barokní stopy po válečném požáru i novogotická věž vyprávějí příběh místa, které po staletí spojovala duchovní vazba s rakouským klášterem v Schläglu.
Hradní kaple Chebského hradu není jen mimořádně zachovanou památkou štaufské falce. Její dvě patra odrážejí společenský řád císařského dvora, horní prostor zdobí výjimečná kamenická práce a úzké schodiště připomíná pozdější příběhy o alchymistovi Zikmundu Wannovi.