Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Umění.
V Novém Boru se tradiční sklářské prostředí na jeden večer propojí se současnou intermediální tvorbou. Pavel Kopřiva nejprve představí práci přímo na huti, poté návštěvníky čeká přednáška s promítáním ve sklářském klubu Novotný Glass.
V bývalých městských lázních v Liberci se setkávají obrazy nizozemských a vlámských autorů 16. až 18. století. Jádrem kolekce jsou díla holandského 17. století, která zachycují portréty, krajiny, každodenní život i pečlivě komponovaná zátiší. Podoba expozice se může měnit, proto je před návštěvou dobré ověřit její aktuální přístupnost.
Liberecký průmyslník Heinrich von Liebieg proměnil zájem o umění v odkaz, který obohatil veřejné sbírky jeho města. Expozice věnovaná jeho kolekci patřila k výrazným stálým částem Galerie Lázně. Její původní podoba nyní ustupuje přípravě nových expozic, plánovaných na podzim 2027.
V centru Prahy se za historickými fasádami skrývá místo, kde se potkávají univerzita, umění a sousedský život. Kampus Hybernská nabízí galerie, debaty i praktické workshopy a zároveň připomíná, jak může dlouho nevyužívaný areál znovu ožít pro veřejnost.
Na náměstí v Horní Blatné stojí kostel, v němž se potkává renesanční původ s barokní proměnou. Za pozornost stojí nejen hlavní oltář se svatým Vavřincem, ale také malovaný strop, rokoková kazatelna a cínová křtitelnice, která je starší než dnešní podoba chrámu.
Americký zpěvák a producent Haiden Henderson vystoupí 11. března 2027 v pražské MeetFactory. Koncert bude součástí jeho dosud největšího samostatného turné „dumblond“, na němž představí debutové album bleach. Večer propojí současný alternativní pop a rock s industriálním prostředím smíchovského kulturního centra.
Bývalý kryt civilní obrany na Plzeňské ulici dnes slouží jako domov Divadla Orfeus. Právě sem se 19. listopadu 2026 vrátí literárně dramatická koláž Podzemí umění: večer inspirovaný bytovými divadly a tvorbou autorů, jejichž texty žily mimo hlavní kulturní proud.
Od pohyblivé hlavy Franze Kafky přes bronzové postavy, které píší do vody, až po galerii na Smíchově: tvorba Davida Černého proměňuje známá pražská místa v nečekaná setkání se současným uměním. Některá díla stačí zahlédnout cestou, jiná vybízejí k zastavení a chvíli pozornosti.
Pod hrází Zámeckého rybníka stojí Panský mlýn, jehož hodnota nespočívá jen ve stáří budovy. Uchoval také mimořádně ucelené vybavení, díky němuž lze nahlédnout, jak se v minulosti z obilí získávala mouka i další mlynářské produkty.
Uprostřed krajiny, kde někdejší Stará Voda zmizela po vzniku vojenského újezdu, stojí poutní kostel s výzdobou, která vznikala po několik generací. Chrám sv. Jakuba Většího a sv. Anny připomíná nejen barokní ambice olomouckého biskupa, ale také ztracené poutní místo a jeho dnešní pomalé oživování.
V Kostelecké ulici v Brandýse nad Labem se mezi starými náhrobky zachoval příběh židovské komunity od 16. století až do první poloviny 20. století. Hřbitov připomíná také pražské Židy, kteří zde v polovině 18. století našli útočiště, i proměny pohřebního umění.
Jen několik set metrů od Kuksu se bývalý pískovcový lom proměnil v galerii pod širým nebem. Sochy tu doplňují příběh zdejšího kamene i barokní krajiny a při pěším výletu mohou být zastávkou na cestě z Kuksu k Braunovu Betlému.