Příběhy měst, obcí, archeologické objevy a stopy minulosti.
Malé muzeum v Otaslavicích spojuje osud stíhacího pilota Josefa Františka s dějinami obce, která má kořeny sahající hluboko před první písemnou zmínku. Návštěva tak nabízí nejen pohled na mimořádný válečný příběh, ale i stručné seznámení s místní minulostí a spolkovým životem.
V sobotu 17. října 2026 se zámecký areál Ctěnice promění v místo setkání s archeologií. Rodinný program má nabídnout pohled na práci v terénu i v laboratoři a cestu od pravěkých nástrojů přes vikingskou výbavu až k řemeslům pozdního středověku.
Městské muzeum a galerie ve Svitavách otevírá dosud neprezentovaný deník a rodinné fotografie Budigových. Výstava přibližuje nejen podnikatele a starostu Johanna Budiga, ale také soukromý život rodiny v době, kdy se Svitavám říkalo Západomoravský Manchester.
Olšanské hřbitovy nejsou jen rozsáhlým pohřebištěm, ale také místem, kde se setkávají stopy různých armád a národností. Komentovaná vycházka 2. listopadu 2026 přiblíží vojenské hroby od starších pohřebišť u Invalidovny až po oběti světových válek a Pražského povstání.
Na Smíchově, a přece s Malou Stranou v názvu, leží hřbitov, který je zároveň galerií pod širým nebem. Dušičková procházka pro děti a rodiče nabídne příležitost číst staré nápisy, všímat si náhrobních symbolů a rozlišovat mezi doloženou historií a legendou.
Strašnický hřbitov není jen místem posledního rozloučení. Jeho krematorium a urnový háj připomínají proměnu pohřebních zvyklostí v Praze i příběhy lidí, jejichž ostatky se za nacistické okupace zaměstnanci pokoušeli uchovat před zapomenutím. Komentovaná prohlídka zavede návštěvníky také do krematoria.
Na svahu Velké Čantoryje nad Nýdkem stojí skalní památník Jiřího Třanovského. Připomíná tradici tajných evangelických shromáždění na Těšínsku v době náboženského útlaku a dává horské procházce další rozměr: krajina tu vypráví také o lidech, kteří se své víry nevzdali.
Frýdecký Faunapark má za sebou několik proměn. Vznikl v místě krajinářského parku textilnické rodiny Landsbergerů, později tu desítky let fungoval zoopark a dnes areál znovu oživuje spolek. Jeho příběh ukazuje, jak se mění vztah města k jednomu zelenému místu.
Výsadek Aroš III měl působit v okupovaném Československu, jenže po seskoku v Polsku se jeho členové museli do protektorátu vracet každý zvlášť. V Olomouci se znovu setkali — a právě tady se o několik týdnů později Ferdinand Čihánek přihlásil gestapu. Jeho udání pomohlo rozkrýt odbojovou síť na Moravě.
Václav Havel měl k Ostravě blíž, než by se mohlo zdát: jeho dědeček z matčiny strany se narodil na Hranečníku, sám Havel vystoupil v Zábřehu proti nastupující normalizaci a později byl vězněn v Heřmanicích. Město navštívil také hned na začátku svého prezidentství.
Brno si Jošta Lucemburského připomíná na místech, která představují různé stránky jeho života i vlády. Na Špilberku měl markraběcí sídlo, u kostela sv. Tomáše spočinuly jeho ostatky a dnešní Joštova ulice nese jeho jméno. Mezi nimi leží také prostor někdejšího Rybnému trhu, spojený s městskou mincovnou.
V údolích kolem Božího Daru se mezi potoky zvedají nízké pahorky, které na první pohled mohou působit jako přirozená součást krajiny. Ve skutečnosti jsou pozůstatkem někdejšího rýžování cínovce a zároveň místem, kde se díky štěrkopískovému podloží daří rostlinám odlišným od okolí.