Příběhy měst, obcí, archeologické objevy a stopy minulosti.
V zalesněném údolí na okraji Hodkoviček se kdysi scházeli Pražané za odpočinkem, sluncem i výletní zábavou. Stopy někdejšího letoviska připomíná neorenesanční vila Lalotta, dubové stromořadí i příběh slunečních lázní. Dnes je Zátiší především obytnou čtvrtí, kterou stojí za to poznávat pomalou procházkou.
Pražská Novodvorská není jen souborem panelových domů. Vznikala jako promyšlená městská čtvrť s vlastním centrem, kulturním zázemím a uměním ve veřejném prostoru. Její příběh navíc připomíná i srpen 1968, kdy se z jednoho zdejšího objektu šířilo náhradní televizní vysílání.
Emil Holub si při své první africké cestě pořídil v Dutoitspanu lékařskou praxi a na dvoře choval zvířata včetně lva Prince. Africké muzeum v Holicích přibližuje nejen jeho výpravy a rozsáhlé sbírky, ale také Růženu Holubovou, která byla jeho cestovní společnicí i důležitou strážkyní jeho odkazu.
Na Starém Městě se český lev ukazuje ve dvou odlišných podobách: jako součást promyšlené výzdoby Staroměstské mostecké věže a jako hrdina pověsti u sochy Bruncvíka na Karlově mostě. Procházka mezi nimi nabízí malou lekci o státní heraldice i o tom, jak se historické znaky zabydlují v legendách.
V Ruzyňské jízdárně byli 3. října 1941 popraveni odbojáři Josef Balabán a František Mandík. Ve stejný den v Londýně František Moravec pověřil parašutisty úkolem, z něhož se postupně zrodila operace Anthropoid. Jediný den tak spojuje dvě místa i dvě podoby odporu proti nacistické moci.
Pod hradem Zvíkov kdysi stávalo podhradní městečko s kostelem sv. Mikuláše, duchovním centrem zdejšího života. Kostel zanikl už v 19. století, jeho někdejší okolí však o více než sto let později pohltila Orlická přehrada. Jeho příběh dnes připomíná mimo jiné středověký zvon na hradě.
Na hřbitově v Bílé Vodě leží stovky řeholních sester, které komunistický režim po roce 1950 soustředil do odlehlé obce na Jesenicku. Mezi řádovými náhrobky tu najdeme také společný hrob obětí pochodu smrti, stopy piaristické minulosti i hrobku šlechtického rodu.
V bývalé maštali nedaleko dobřanského náměstí se skrývá expozice, která vypráví o městě jako někdejší posádce. Vedle uniforem a výstroje tu mají své místo také předměty nalezené v místních kasárnách i vzpomínka na tragický nálet z roku 1943.
Na svazích Můstku se někdejší šumavská osada Suché Studánky proměnila v otevřenou krajinu s několika nenápadnými stopami minulosti. Nejvýraznější z nich je kaplička Panny Marie, někdejší hospodářské zázemí připomínají zbytky statku a hamru. Výlet sem lze spojit s cestou do Městišťské rokle.
Nad labským údolím u Libochovan se zachovaly valy a příkopy pravěkého a raně středověkého hradiště. Hrádek leží nad někdejší důležitou cestou krajinou Porty Bohemicy, ale jeho přesné stáří i účel archeologové stále zkoumají. Právě spojení výrazné krajiny a nezodpovězených otázek dělá z místa pozoruhodný cíl výletu.
Ve Svitavách se Schindlerův příběh neodehrává jen za vitrínami. Muzejní expozice jej zasazuje do dějin židovského osídlení regionu, zatímco památník v parku Jana Palacha stojí naproti domu, kde se Oskar Schindler narodil. Nedaleko připomíná zdejší židovskou minulost také místo zaniklého hřbitova.
U západního vstupu do Pavlínina údolí připomíná Grieselův mlýn dobu, kdy se síla Chřibské Kamenice využívala nejen k mletí, ale také k výrobě nití. V krajině po něm zůstala technická stopa v podobě náhonu vedeného skalou a v okolí čeká také Rusalčina jeskyně i kaňon s cennou přírodou.