V srpnu 1968 se Novodvorská stala jedním z míst, odkud pokračovalo provizorní televizní vysílání během okupace. Česká televize uvádí objekt označený jako Popova. Nešlo tedy jednoduše o běžnou televizní budovu či studio, ale o jedno z náhradních stanovišť v mimořádné situaci. Tato epizoda připomíná, že i obyčejně působící obytná čtvrť může být součástí velkých dějin.
Čtvrť navržená jako celek
Novodvorská vznikala v 60. letech jako rozsáhlý obytný celek na území Braníka a Lhotky. Její podobu navrhli architekti Aleš Bořkovec a Vladimír Ježek. Přesné datování výstavby se v odborných podkladech liší, proto je bezpečnější mluvit o výstavbě v průběhu 60. let než přisuzovat celému sídlišti jediné pevné časové rozmezí.
Proměňoval se také plán celé oblasti. Záměr z roku 1959 počítal s řádkovou zástavbou na 38 hektarech. Nový plán z roku 1962 území rozšířil jižním směrem o dalších 27,7 hektaru. Výsledkem bylo podle městské studie 3 691 bytů s kapacitou přibližně 12 500 obyvatel. Nešlo tedy jen o výstavbu domů, ale o pokus vytvořit čtvrť, která nabídne také služby a místa pro společný život.
Centrum nad úrovní ulice
Výrazným bodem sídliště je jeho centrum, komponované kolem náměstí. Budovy tu propojují rampy, schodiště a nadzemní chodníky. Při procházce se tak dá všímat nejen samotných domů, ale i toho, jak architekti zamýšleli pohyb mezi nimi a jak mělo centrum fungovat jako přirozené místo setkávání.
Součástí původního zázemí bylo kino Kosmos. Dnes v jeho prostorách funguje Kulturní centrum Novodvorská, které navazuje na kulturní roli tohoto místa. Proměna kina v kulturní centrum zároveň ukazuje, jak mohou stavby sídlištní vybavenosti pokračovat v užívání, i když se mění jejich konkrétní program.
Umění, které patří do veřejného prostoru
Mezi domy stojí za pozornost fontána s kinetickou plastikou Dálky od Jiřího Nováka, datovanou do roku 1970. Nejde o samostatnou galerijní instalaci, ale o umělecký prvek začleněný do prostředí, kterým lidé procházejí při každodenních pochůzkách. Právě podobné detaily pomáhají číst sídliště jako promyšlený veřejný prostor, nejen jako součet bytových domů.
Novodvorská je spojována také s inspiračními vlivy švédského Vällingby a s principy Le Corbusiera. Je vhodné chápat je jako podněty, nikoli jako důkaz, že pražská čtvrť kopíruje jeden konkrétní zahraniční projekt. Při objevování místa je zajímavé sledovat, jak se představy o moderním bydlení propsaly do uspořádání centra a propojení jeho jednotlivých částí.
Jak si Novodvorskou projít
Sídliště nemá jedinou vstupní bránu ani jednu adresu, podle které by se dala celá procházka jednoduše naplánovat. Nejlépe se poznává pomalu: všímat si náměstí, kulturního centra, pěších propojení i uměleckých prvků. Rozlehlost čtvrti je přitom součástí jejího charakteru; různé části náležejí do katastrálních území Braníka a Lhotky.
V širším okolí lze spojit procházku také s kostelem Panny Marie Královny míru na Lhotce, na adrese Ve Lhotce 330/36. Možnost vstupu do kostela či kulturního centra je vhodné předem ověřit u jejich provozovatelů. Novodvorská tak nabízí víc než pohled na architekturu: je to příležitost sledovat, jak se urbanistický plán, umění, každodennost i dějinné události proplétají v jedné pražské čtvrti.