Hrady, zámky, historické stavby a další památky napříč Českem.
Tábor je neodmyslitelně spojený s husitskou historií, jeho barokní klášter ale vypráví také o době rekatolizace. Areál bosých augustiniánů se později proměnil ve věznici a dnes slouží mimo jiné jako zázemí Husitského muzea. Jeho obnovený rajský dvůr znovu zpřístupňuje kus někdejšího klášterního života.
Na návrší nad zaniklým Pořejovem stojí ruiny kostela svaté Anny, někdejšího poutního místa s pozoruhodnou barokní minulostí. Jeho příběh se prolíná s osudem městečka, které poškodila válka, poválečné vysídlení i pozdější zavážení trosek.
Vila v Radíkovské ulici vznikla jako rodinný dům olomouckého lékaře Josefa Šmerala. Její příběh vedl od ordinace a zahrady přes zubní středisko i byty až k rekonstrukci, po níž se otevřela novým možnostem využití. Dnes připomíná proměny prvorepublikového domu na Svatém Kopečku.
U jihočeského Pěčnova stojí z kamenů sestavená instalace, která připomíná dávné menhiry, ale vznikla teprve v roce 2017. Dvě linie s vyrytými kosmogramy tu vytvářejí neobvyklý průchod a vybízejí k zamyšlení nad tím, jak člověk vnímá krajinu i své místo v ní.
Na svazích nad Vltavou bývaly rozsáhlé vinice, jejichž každodenní provoz připomíná dochovaný Viniční domek v Modřanech. Po letech chátrání se proměnil v prostor pro obřady, výstavy a kulturní akce. Jeho obnovu navíc doprovázel nález stovek mincí a stříbrných šperků.
V Červeném Kostelci strávili Božena a Josef Němcovi jen několik měsíců po svatbě. Bývalý kupecký dům, v němž bydleli, ale připomíná nejen jejich každodenní život, nýbrž i prostředí a postavy, které se později promítly do povídky Chudí lidé.
Piccolominská zahrada v Náchodě vznikla na místě, které mělo původně sloužit obraně zámku. Její francouzské uspořádání, kašna i sochařská výzdoba připomínají pozdější proměnu opevněného kopce v prostor zahrad a parků. Na historii místa navazuje procházka alejí směrem k vojenskému hřbitovu.
Kostel Nanebevstoupení Páně v Borotíně dnes nese stopy velké přestavby, jeho nejstarší části však pamatují středověk. Po požáru v roce 1863 zůstalo z původního chrámu především gotické kněžiště se sakristií. S místem jsou spojeni také Malovcové a šlechtic Jan Malovec z Pacova.
V lesích u Lulče stojí nenápadný pomník T. G. Masaryka, jehož příběh je spojený s místními Sokoly i někdejší cestou do práce. Za války a v době komunistického režimu se jej podle místního podání podařilo uchránit před nežádoucí pozorností. Okolní krajina navíc připomíná, že zdejší „hradiště“ může označovat více různých míst.
Růže a letopočet 1629 nad průjezdem připomínají proměnu telčské Horní brány. Ta však nebyla jen samostatným vstupem do města: někdejší obranu tvořily dva průjezdné objekty, příkopy i mosty. Jejich příběh se dá číst přímo při procházce Palackého ulicí.
Týnišťský kostel sv. Mikuláše připomíná dlouhou historii města, ale jeho příběh není jen o stáří. Dřevěný předchůdce podle městských údajů zanikl při požáru roku 1686, dnešní podobu utvářely další stavební úpravy a na věži nakonec našly místo hodiny z radnice. Uvnitř zaujme také cínová křtitelnice z roku 1563.
Ve Slavicích na Plzeňsku se v jednom zámeckém areálu potkává příběh středověké tvrze, proměna kolem roku 1820 i přístavba z roku 1925. Dějiny místa přitom nejsou zcela jednoznačné: prameny se rozcházejí v tom, kdy přesně tvrz vystřídal zámek.