Hrady, zámky, historické stavby a další památky napříč Českem.
Kostel Narození Panny Marie v Hořicích není jen výraznou barokní stavbou. Po ničivém požáru města jej navrhl Kilián Ignác Dientzenhofer, uvnitř čekají fresky, historické varhany i cínová křtitelnice a právě zde si v roce 1820 řekli své ano rodiče Bedřicha Smetany.
Pardubický zámek není jen reprezentativní palác v centru města. Za jeho renesančními sály se skrývá rozsáhlé opevnění s valy, rondely a příkopem, které patří k nejpozoruhodnějším dochovaným pevnostním systémům svého druhu. Právě spojení pohodlné rezidence a vojenské obrany dává areálu jeho výjimečný charakter.
V Blšanech u Loun se za nenápadnou zámeckou fasádou skrývá příběh několika staletí proměn. Původní tvrz, barokní sídlo, arcibiskupské zázemí i poválečné kanceláře dnes doplňuje obnovený areál, který slouží především svatbám a společenským setkáním.
Samostatná renesanční zvonice v Lipníku nad Bečvou vznikla kvůli jedinému mimořádně těžkému zvonu. Dnes ukrývá vzácný soubor gotického Jakuba, renesančního Michala a barokní Barbory. Památka však v roce 2026 čeká na opravu dřevěné konstrukce napadené dřevomorkou.
V Domašínské ulici stojí nenápadný přízemní dům, který je spojený s jednou z významných českých nakladatelských a uměleckých rodin. Laichterův dům připomíná Josefa a Jana Laichterovy, malířku Věru Jičínskou i dlouhou historii měšťanské Dobrušky.
Betonové sruby a kilometry podzemních chodeb připomínají obrovské obranné úsilí Československa před Mnichovem. V pěchotním srubu N-D-S 73 Jeřáb však návštěvníka nejvíce zasáhnou obyčejné lidské stopy: nástěnné kresby, jména vojáků a nápisy vzniklé v době mobilizace a zmaru.
Kostel Nejsvětější Trojice patří k nejstarším kamenným stavbám Hostinného. Za jeho zdí se dochovaly pozdně gotické a renesanční prvky, náhrobky Valdštejnů, barokní oltáře i vzácné varhany, jejichž obnova pokračuje dodnes.
Kostel svatého Prokopa ve Všehrdech u Kralovic patří k nenápadným, ale pozoruhodným památkám plaského okruhu. Jeho barokně-gotická podoba se spojuje s Janem Blažejem Santinim, přestože přestavba proběhla až po jeho smrti. O to zajímavější je sledovat, jak se jeho architektonické principy propsaly do drobné venkovské stavby.
V bývalé farní budově u kostela sv. Václava se ukrývá muzeum, které vypráví mnohem víc než příběh jednoho románu. Památník Zapadlých vlastenců v Pasekách nad Jizerou přibližuje zdejší každodennost, spolkový život, tradiční řemesla i krkonošskou houslařskou tradici.
Státní hrad a zámek Horšovský Týn patří k nejpozoruhodnějším památkám Plzeňského kraje. Na jednom místě tu lze sledovat proměnu biskupského hradu v renesanční rezidenci, nahlédnout do zámecké kuchyně i vystoupat ke glorietu v rozlehlém krajinářském parku.
Nad řekou Sázavou stojí areál, který v sobě spojuje poustevnickou tradici svatého Prokopa, slovanskou liturgii, nedokončenou gotickou katedrálu i barokní poutní místo. Klášter dnes láká nejen na vzácné interiéry, ale také na nové objevy a pokračující obnovu.
Zámek Jezeří stojí v krajině, kterou hluboce proměnila těžba hnědého uhlí. Přestože přišel o část parku i někdejšího lesku, zůstává mimořádným svědkem šlechtické kultury, válečných dějin, poválečného chátrání i současné památkové obnovy.