Hrady, zámky, historické stavby a další památky napříč Českem.
Dvě mohutné románské věže, palác, pozdější šlechtické přístavby a výhled do lesnaté krajiny. Landštejn u Starého Města pod Landštejnem patří k nejpozoruhodnějším hradním památkám jižních Čech a dodnes odhaluje nová svědectví o své minulosti.
Na jižním svahu Jánského vrchu nad Korozluky stojí zámek, který měl zmizet z mapy. Rodina Peroutových jej od poloviny 90. let postupně proměnila z torza bez střechy a stropů v obývanou památku s parkem, kaplí, historickými interiéry a kulturním programem.
Na Václavském náměstí stojí hotel, který měl hostit zahraniční návštěvníky i nejvyšší představitele režimu. Pod jeho elegantní fasádou však vznikl rozsáhlý protiatomový kryt a zázemí, jehož část dnes mohou poznat návštěvníci Muzea studené války.
Na první pohled připomíná Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou spíše korunu položenou v krajině než běžné šlechtické sídlo. Výjimečná stavba Jana Blažeje Santiniho-Aichela láká na architekturu, příběh Kinských i nově obnovené prostory věnované koním a dostihům.
Na návrší u Postupic stojí jedno z nejpůsobivějších barokních sídel ve středních Čechách. Jemniště nabízí zachované historické interiéry, kapli s výzdobou významných umělců, rozsáhlý park i malý zvěřinec. Část zámku navíc dodnes obývá rodina Sternbergů.
V malé jihočeské osadě Kuklov stojí působivé torzo pozdně gotického kostela svatého Ondřeje. Místo připomíná ambiciózní paulánský klášter, který nikdy nebyl dokončen, a zároveň sloužilo jako kulisa Vláčilova filmu Údolí včel.
Na Pražském hradě se ukrývá prostor, kde se pozdní gotika potkává s prvními renesančními prvky. Vladislavský sál byl svědkem královských slavností, turnajů i prezidentských voleb a dodnes patří k nejpůsobivějším místům spojeným s českou státností.
Pražská Invalidovna měla být obrovským městem pro tisíce válečných vysloužilců, nakonec vznikla jen její část. Přesto se z ní stal jedinečný barokní areál, místo každodenního života invalidů i pozdější kulisa filmů. Nyní prochází proměnou, která ji má otevřít široké veřejnosti.
Ve zlínské čtvrti Nivy stojí dům, v němž se funkcionalistická architektura spojila s každodenním životem slavného cestovatele. Zikmundova vila si uchovala původní interiér, knihy, předměty z výprav i pracovní zázemí, díky němuž působí spíše jako živý domov než klasické muzeum.
Na skalním ostrohu vysoko nad Dyjí stojí zámek, který proměnil středověkou pohraniční pevnost v jednu z nejpůsobivějších barokních rezidencí u nás. Cesta k němu vede přes most, předhradí a erbovní bránu – a dál do krajiny, kde se architektura přirozeně spojuje s meandrem řeky i lesy Podyjí.
Mezi chrámem svaté Barbory a bývalou jezuitskou kolejí vede jedna z nejpůsobivějších procházek Kutné Hory. Řadu barokních sousoší nyní čeká další etapa restaurování. Její smysl není v záchraně havarijních děl, ale včasné péči, která má uchovat kamennou galerii i pro další generace.
Vila v Dělostřelecké ulici spojuje elegantní architekturu konce 20. let s příběhem jedné z nejvýraznějších osobností českých dějin. Václav Havel ji s Olgou koupil v roce 1993 a dům se brzy stal nejen jejich domovem, ale také místem rozhovorů, setkání a prezidentské práce.