Přírodní zajímavosti, krajina a místa, která stojí za objevování.
Podél silnice z Muckova k Velkým Dvorcům kdysi rostlo 166 stromů, především jírovců maďalů. Historická alej na Borsku se v průběhu desetiletí výrazně proměnila – kvůli špatnému zdravotnímu stavu a počasí dnes připomíná původní podobu především dochovanými duby letními.
Mezi Závraty a Dvorem Koroseky vede silnice lemovaná pozoruhodně zachovalým stromořadím jabloní. Alej není velkým výletním cílem s návštěvnickým zázemím, přesto nabízí působivou ukázku tradiční venkovské krajiny a nenápadné místo, kde se vyplatí na chvíli zpomalit.
V hlubokém lesnatém údolí u Desné se horská říčka Černá Desná prodírá žulovým podložím a vytváří peřeje, kaskády i vodopády. Pěší trasa k přehradě Souš patří k výletům, při nichž se přírodní scenérie mění s každým krokem i podle aktuálního průtoku vody.
Meandry, peřeje, skalní výchozy i tiché nivní louky se skládají v Jindřišském údolí do působivé krajiny nedaleko Jindřichova Hradce. Jindrova naučná stezka tu spojuje přírodu s historií a díky žabákovi Jindrovi nabízí zajímavý výlet také rodinám s dětmi.
Barokní areál v Mariánské Týnici není jen místem pro obdivování Santiniho architektury a muzejních expozic. V jeho okolí se rozkládá také zahrada s arboretem, starými ovocnými odrůdami, květinami, sochami i tichými zákoutími, kde se vyplatí na chvíli zpomalit.
Na severozápadním okraji Týna nad Vltavou začíná cesta, která spojuje město s vyhlídkovým vrchem Semenec. Historické lipové stromořadí vysazené roku 1881 připomíná dobu korunního prince Rudolfa a dnes tvoří příjemnou vstupní bránu k rozhledně, lesu i dalším výletním cílům.
Na okraji Mariánských Lázní se táhne historické dvouřadé stromořadí, které spojuje lázeňskou krajinu s lesy Slavkovského lesa. Alej Svobody chrání desítky let staré stromy a její nejvýraznější dominantou má být přibližně čtyřicetimetrový Novákův buk.
Na první pohled nenápadné rybníky u Ostružna ukrývají cenný mokřadní svět. Přírodní památka Rybník Jíkavec chrání vodní plochu, rybníček U svaté Trojice, rákosiny i vlhké louky, které jsou domovem vzácných rostlin a důležitým útočištěm obojživelníků.
V tichém Douchově háji nedaleko Besednice se mezi borovicemi ukrývá skupina zaoblených žulových balvanů. Jeden z nich má kamennou mísu, podle níž dostalo místo jméno Vandlička. U skal stojí také drobná kaplička a dodnes se tu vyprávějí příběhy o vodě s údajně léčivou mocí.
Na jižním okraji Kytlic ukrývá nenápadná přírodní památka dvě vlhké louky, které se na jaře zbarvují šafránovými květy. Rostlina zde možná není původní, přesto se během desetiletí stala cennou součástí krajiny Lužických hor.
Na severním okraji Litoměřic se ukrývá svah, který patří k nejcennějším orchidejovým lokalitám Českého středohoří. Bílé stráně lákají na vzácné rostliny, pestré suché trávníky i motýly, jejichž výskyt potvrzuje mimořádnou kvalitu zdejší krajiny.
Mezi vrchy Kostelec a Husa se v lesích Kokořínska otevírá neobvyklý skalní převis. Tisícový kámen je přibližně třicet metrů dlouhý a osm metrů vysoký útvar, který připomíná přírodní síň. Kromě geologické zajímavosti poutá také pověstmi a historií trampského bivaku.