Rozhledny, vyhlídky, fotopointy a místa s výhledem.
Na severním okraji Jetřichovických skal čeká vyhlídka, odkud se otevírá působivý pohled na Jetřichovice, Růžovský vrch i členitou krajinu Českého Švýcarska. Vilemínina stěna je zároveň připomínkou doby, kdy rod Kinských začal zdejší romantické skály zpřístupňovat turistům.
Na východním okraji Telče se nad lesoparkem zvedá rozhledna Oslednice. Z jejího ochozu se otevírá pohled na renesanční město, zámek i okolní rybníky, za dobré viditelnosti také na hrad Roštejn a vrch Javořici. Výlet sem navíc připomíná více než stoletou tradici místních rozhleden.
Na skalním výchozu nad Karlovými Vary se potkává výhled na lázeňské město s příběhem ruského cara Petra Velikého. Petrovu výšinu připomíná busta, dřevěný kříž i tradované vyprávění o odvážné jízdě na neosedlaném koni.
Nenápadný vrch nad Třebechovicemi pod Orebem spojuje husitskou minulost, hřbitovní kostel Božího Těla a příjemnou vycházku s výhledy do krajiny. Na Oreb se vystoupá po kamenném schodišti a krátká cesta nabídne víc než jen pohled na město pod kopcem.
Nad Čejkovy u Hrádku se otevírá pohled k Šumavě, Nepomucké vrchovině i dalším kopcům Pošumaví. Šumavská vyhlídka není velkou turistickou atrakcí, ale spíše klidným cílem krátké procházky, kde výlet doplňuje kaplička, zvonička a několik drobných prvků pro odpočinek.
Na zahradě uměleckého kováře Ladislava Dobeše vyrostla kamenná věž, která spojuje rozhlednu s malým muzeem řemesla. Kovářka v Moravči nabízí pohled na krajinu kolem Mladé Vožice i setkání s nástroji, dokumenty a příběhy starých kováren.
Na hřebeni západních Krkonoš vystupují z krajiny výrazné žulové bloky, které připomínají obří kamenné kvádry. Harrachovy kameny nabízejí nejen působivou ukázku mrazem utvářeného reliéfu, ale také jeden z nejkrásnějších výhledů na Kotelní jámy, krkonošské hřebeny a vzdálené české pohoří.
Na zalesněném vrchu u Neveklova stojí betonová rozhledna s neobvyklým posláním. Od roku 1927 připomíná selské povstání z roku 1627, zároveň však dnes láká spíše atmosférou místa a příběhem než širokým výhledem do krajiny.
Na první pohled zaujme především dvojicí vysokých věží, ve skutečnosti však Pohledecká skála ukrývá mnohem starší příběh. Zalesněný hřeben nad Pohledcem je geologickou zajímavostí Žďárských vrchů, někdejší vyhlídkou i chráněným místem, kam dnes veřejnost vstupovat nemá.
Na návrší Čertoraj nad Křepicemi stojí neobvyklá rozhledna ve tvaru kovové dvanáctistěnné koule. Je pozůstatkem ambiciózního socialistického památníku, který měl připomínat Bratislavsko-brněnskou operaci, a dnes tvoří zakončení naučné stezky s výhledem k Brnu.
Na okraji Čáslavic se zvedá nenápadný Hanzalův kopeček, odkud se otevírá široký pohled na krajinu Třebíčska. Výletní místo zdobí historický kříž z roku 1882, připomínka místní obyvatelky Marie Moudré, stejně jako novější úpravy s lipami a alejí oskeruší.
Na lesním návrší nad Bílovicemi nad Svitavou stojí moderní rozhledna, která spojuje současnou architekturu s příběhem starým více než sto let. Z její zastřešené plošiny je vidět údolí Svitavy, Brno, Hády i vzdálenější krajina.