Na první pohled je Oreb jen nenápadným návrším nad Třebechovicemi pod Orebem. Jeho význam však zdaleka přesahuje nadmořskou výšku kolem 260 metrů. Právě tady se v roce 1419 shromáždili východočeští příznivci husitského hnutí vedení knězem Ambrožem z Hradce. Tehdy se původní Vinice začala nazývat Oreb podle biblického Chorébu.
Pro návštěvníka je dnes Oreb především krátkým pěším cílem s historickou atmosférou. Na vrcholu stojí kostel Božího Těla, návrší obklopuje hřbitov a z přístupových cest se otevírají pohledy na Třebechovice, okolní krajinu i směrem k Orlickým horám.
Od Vinice k orebskému bratrstvu
Přejmenování vrchu nebylo jen symbolickým gestem. Z prostředí zdejšího shromáždění vzešlo orebské bratrstvo, jedna ze tří významných husitských sil vedle Pražanů a Táboritů. V roce 1423 stanul v jeho čele Jan Žižka z Trocnova. Po jeho smrti se jeho příslušníci začali označovat jako Sirotci.
Oreb tak připomíná kapitolu husitských dějin, která se neodehrávala pouze v Praze nebo v jižních Čechách. Východní Čechy měly vlastní výrazné centrum a zdejší události daly jméno nejen bratrstvu, ale později také celému městu. Třebechovice totiž od roku 1920 nesou název Třebechovice pod Orebem.
Kostel Božího Těla stojí na místě starší svatyně
Dominantou vrchu je jednolodní hřbitovní kostel Božího Těla. Současná stavba pochází z roku 1835 a navazuje na starší dřevěný kostelík z roku 1528. Ten byl kvůli špatnému stavu v roce 1826 zbořen. Na vzniku nového kostela se významně podílel třebechovický rodák Jan Theobald Held.
Areál doplňuje hřbitov a železný kříž na kamenném podstavci. Kostel je kulturní památkou České republiky a v minulosti se dočkal několika oprav, mimo jiné v roce 1935 a v letech 1994 až 1996. Zajímavou epizodou z jeho dějin je také rok 1938, kdy věž během mobilizace sloužila jako hláska protiletecké obrany Hradce Králové.
Interiér není podle dostupných informací běžně trvale přístupný. Kdo by si chtěl kostel prohlédnout zevnitř, měl by si možnost návštěvy předem ověřit u místní římskokatolické farnosti.
Krátká cesta po kamenných schodech
Nejjednodušší přístup vede z Třebechovic po kamenném schodišti, zejména z Viniční ulice. Výstup není dlouhý a hodí se i pro návštěvníky, kteří hledají jen krátkou procházku. K Orebu lze vyrazit také od Masarykova náměstí a pokračovat po naučné stezce, která vede kolem vrchu.
Oreb není klasická rozhledna a samotný kostelní areál neposkytuje širokou vyhlídkovou plošinu. Výhledy se uplatní hlavně na přístupových cestách a na otevřených místech v okolí. Z návrší je možné zahlédnout Třebechovice i krajinu směrem k Orlickým horám. Příjemný charakter místa dotváří blízkost řeky Dědiny, která se jihozápadně pod městem vlévá do Orlice.
Co spojit s návštěvou Orebu
Výlet na Oreb zabere podle zvolené trasy spíše kratší dobu, proto je ideální jako součást poznávání Třebechovic pod Orebem. Po návratu do města lze navštívit Třebechovické muzeum betlémů, kostel svatého Ondřeje nebo historické centrum.
Největší kouzlo Orebu spočívá v propojení několika vrstev. Na jednom místě se potkává husitská historie, pozdější církevní tradice, památkově chráněná stavba i obyčejná procházka nad městem. Kdo sem vystoupá, neuvidí jen kostel na kopci, ale také místo, které vtisklo své jméno celému městu a dodnes připomíná význam východočeského husitství.