Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Hřbitovy.
Na severním okraji Lnář stojí kostel sv. Mikuláše, jehož počátky sahají do první poloviny 14. století. Dnešní podobu mu vtiskla barokní přestavba a v jeho hřbitovním areálu zaujme také samostatná zvonice. U jejího vzniku se však prameny rozcházejí v datování.
U žandovského náměstí a hřbitova stojí kostel, jehož věž poznamenal požár v roce 1975. Obnova probíhala po etapách a v roce 2025 se na ni vrátila barokní báň. Stavba tak znovu připomíná podobu, o kterou přišla před půlstoletím.
Na okraji Prčice leží hřbitov, který připomíná židovskou komunitu doloženou ve městě už od 17. století. Dochované náhrobky v několika jazycích i drobná márnice ukazují, jak se místní dějiny zapisovaly do krajiny — a zároveň vybízejí k opatrnosti při určování stáří některých kamenů.
Kostel sv. Šimona a Judy v Bystřici stojí na místě s doloženou středověkou farní tradicí, jeho dnešní podoba však souvisí také s barokní obnovou. Za pozornost stojí nejen samotná stavba, ale i chráněný areál s márnicí, ohradní zdí a stopou někdejšího hřbitova.
V Janovicích nad Úhlavou se po někdejším vodním hradě nedochovala výrazná silueta ani čitelné nádvoří. Jeho příběh ale prozrazují zbytky opevnění, terénní stopy i stavby někdejšího předhradí. Zajímavý je také osud hradního jádra, které se proměnilo v hřbitov.
Uprostřed horské Zdobnice stojí pozdně barokní kostel Krista Dobrého pastýře, postavený na konci 18. století. Po letech chátrání se jeho obnovy ujala obec, které památka patří. Její příběh tak není jen o architektuře, ale také o péči o místo, jež utváří tvář horské obce.
Na návsi v Lučicích stojí nenápadná kaple sv. Jiří, jejíž siluetu korunuje cibulovitá zvonička. Její podoba se při opravách vracela podle dobové fotografie a drobná stavba tak připomíná nejen místní architekturu, ale i každodenní život vesnice, který se kdysi řídil hlasem zvonu.
Více než tisíc náhrobních kamenů, márnice z roku 1838 i pohřební vůz připomínají židovskou komunitu, která po staletí žila v Heřmanově Městci. Místní hřbitov vypráví její příběh prostřednictvím nápisů, symbolů i stavebních detailů — a zároveň ukazuje, jak se proměňovala zdejší pohřební tradice.
V Chýnově nestojí jen někdejší umělcovo obydlí. František Bílek tu roku 1898 vytvořil dům, v němž se architektura, sochařská výzdoba i přírodní a duchovní motivy skládají do jediného osobního díla. Návštěva může pokračovat na hřbitově, kde jsou k vidění další stopy jeho tvorby.
Kostel sv. Štěpána v Řitonicích skrývá středověké jádro v barokně proměněné stavbě. Jeho příběh doplňuje dřevěná zvonice, náhrobek zazděný do gotického portálu i novější kapitola záchrany po vichřici, která v roce 2009 strhla střechu.
Na kopečku v lokalitě Lipka stojí lípa, kterou Rtyňští zasadili na jaře 1919 jako připomínku vzniku Československa. Její příběh zachytila školní kronika: vedle data výsadby uchovala i jména lidí, kteří stáli u zrodu stromu, jenž se později stal místem místních slavností.
V parčíku u úpického divadla stojí drobná barokní kaple s neobvyklým oválným půdorysem. Vznikla na někdejším hřbitově a pod její podlahou spočinul i farář Martin Benedikt Hůlek, který její stavbu inicioval. Okolí dodnes připomíná proměny města i události roku 1866.