Články, místa a zajímavosti spojené se štítkem Hřbitovy.
V parčíku u úpického divadla stojí drobná barokní kaple s neobvyklým oválným půdorysem. Vznikla na někdejším hřbitově a pod její podlahou spočinul i farář Martin Benedikt Hůlek, který její stavbu inicioval. Okolí dodnes připomíná proměny města i události roku 1866.
Na okraji Horní Vsi, nedaleko Sečské přehrady, zůstalo po někdejším židovském hřbitově jen malé pietní místo. Sedm náhrobků a pamětní deska vyprávějí o komunitě, jejíž stopu poznamenala stavba přehrady i opakované pokusy pohřebiště odstranit.
Ve Svárově, dnes části Velkých Hamrů, připomíná památník krvavé vyústění dělnického konfliktu z března 1870. Sousoší a jména obětí otevírají příběh textilního kraje, kde se za každou připomínkou skrývá také otázka, jak události přesně probíhaly a proč se vyhrotily.
Podzimní program Open House Praha zve do míst, která vyprávějí o proměnách města jinak než jeho známé památky. Vycházka připomene říční Podskalí, které ustoupilo regulaci Vltavy a nové zástavbě, a trojice přednášek se zaměří na podobu hřbitovů i současné obřadní prostory.
V lesíku nad potokem Šárka se mezi kamennou zdí a starými náhrobky dochovala stopa po židovských obcích, které kdysi spojoval společný hřbitov. Pohřebiště v Řebří dnes připomíná příběh přesahující hranice jediné vesnice — a také péči, díky níž se podařilo místo obnovit.
Na první pohled nenápadný kostel v Martinské ulici ukrývá příběh středověké osady, městských hradeb i okamžiku, který se stal důležitým pro českou reformaci. Sv. Martin ve zdi však zažil také požár, zrušení i proměnu ve skladiště, byty a obchody.
Vinohradský hřbitov je zároveň rozsáhlým místem posledního odpočinku, galerií funerálního umění i krajinou české paměti. Komentovaná vycházka má návštěvníkům přiblížit osobnosti od Václava Havla a Egona Erwina Kische po Elišku Junkovou. Ohlášený termín je ale třeba předem ověřit.
Pražský Josefov není jen souborem památek v centru města. Komentovaná vycházka představí někdejší Židovské město prostřednictvím několika synagog a Starého židovského hřbitova – míst, která připomínají život zdejší obce i proměnu celé čtvrti.
Na česko-rakouském pomezí se někdejší Cetviny neukazují jako zachované městečko, ale jako soubor stop: gotický kostel, hřbitov, kašna i někdejší objekty spojené s hranicí. Výlet lze propojit s Tichou a její obnovenou tvrzí, odkud se dá podle turistických materiálů pokračovat pěšky nebo na kole směrem k Cetvinám.
Na okraji Prahy leží hřbitov, který vypráví o pacientech, zaměstnancích ústavu i lidech zasažených první světovou válkou. Dlouho chátral, dnes se postupně vrací do péče veřejnosti. Jeho příběh připomíná, že za pověstmi o „hřbitově bláznů“ stojí konkrétní lidské osudy.
Na návrší při okraji Pustých Žibřidovic stojí kostel sv. Maří Magdalény, dokončený roku 1735. Jeho kouzlo netkví jen v barokní architektuře: součástí památkového areálu je také hřbitov s kamennou zdí, kříž, sousoší Piety a připomínka obětí první světové války.
Na návrší nad údolím Křinice stojí barokní kostel, jehož počátky sahají k soukromé kapli manželů Liebschových. Poutní tradice, památky někdejších zakladatelů i výhled k východní části Českého Švýcarska dělají ze Sněžné zajímavou zastávku při poznávání okolí Krásné Lípy.