Na barrandovském kopci se od počátku neplánovala jen řada rodinných domů. Václav Maria Havel chtěl ve 20. letech 20. století vybudovat zahradní čtvrť jako promyšlený celek, který spojí bydlení, výhledy na Vltavu i místo k setkávání. Komentovaná vycházka vilovou částí ukazuje, jak se původní záměr postupně proměňoval a proč se Barrandov stal také jedním z důležitých míst českého filmu.
Čtvrť na vyvýšeném místě
Barrandov leží v katastrálním území Hlubočepy a je součástí Prahy 5. Jméno připomíná francouzského geologa Joachima Barranda. Pro svou zahradní čtvrť si Havel vybral náhorní planinu nad Vltavou, tedy místo, které nabízelo působivé výhledy, ale jehož výstavba nebyla jednoduchá.
Urbanistickou koncepci připravil architekt Max Urban. Nešlo jen o rozmístění parcel: součástí projektu byly také nové komunikace a betonový most. Před Havelovým záměrem se o rozvoj území pokoušel českoamerický podnikatel Josef Regenermel, jeho návrh však úřady nepovolily. Havel následně pozemky koupil od rodiny Hergetů a pustil se do rozsáhlejšího projektu.
Vycházka se zaměřuje právě na to, jak se plánovaná čtvrť prosazovala v náročném terénu a jaké potíže provázely její výstavbu. Její trasa vede veřejně přístupnými ulicemi; z popisu akce nevyplývá, že by zahrnovala návštěvy soukromých vil.
Restaurace, která měla přivést zájemce
Výraznou součástí Havelovy představy byly Terasy Barrandov, restaurace, kterou navrhl také Max Urban. Neměla sloužit jen budoucím obyvatelům. Atraktivní podnik s výhledem měl přivést návštěvníky do nové čtvrti a pomoci vzbudit zájem o koupi pozemků. Barrandov tak měl být místem, kam se lidé vydají nejen bydlet, ale také za společenským životem a výhledem na řeku.
První domy stavěly rodiny blízké Havlovým. Uvažovalo se o jednotném funkcionalistickém vzhledu celé čtvrti, ten se však prosadil jen u části vil. Některé domy navrhl architekt Vladimír Grégr a výsledkem je prostředí, v němž se potkává původní urbanistická ambice s různorodou architekturou jednotlivých staveb.
Krize změnila plány a přivedla film
Rozvoj čtvrti zpomalila hospodářská krize v polovině 30. let. Pozemky se prodávaly hůře a výstavba nepokračovala podle původních představ. Část pozemků nakonec získala filmová společnost AB, která zde vybudovala ateliéry. Do okolí se tak vedle prvních obyvatel začali stěhovat také lidé z filmového prostředí – producenti, herci i scenáristé.
Ateliéry měly vlastní slavnostní začátek: jejich základy byly vyhloubeny 23. listopadu 1931. První filmovací den následoval 25. ledna 1933. Projekt vedl Max Urban a jako první se zde natáčela Vražda v Ostrovní ulici režiséra Svatopluka Innemanna. Filmové studio se stalo další důležitou vrstvou příběhu Barrandova, který původně vyrůstal především jako rezidenční projekt.
Co čekat od vycházky
Výklad podle pořadatele propojuje stavební potíže, příběh restaurace na terasách, první obyvatele i prvorepublikové vily. Je tak příležitostí vnímat Barrandov nejen jako známou adresu filmových ateliérů, ale jako čtvrť, jejíž podoba vznikala souhrou podnikatelského záměru, architektury a ekonomických okolností.
Vycházka je plánována na úterý 17. listopadu 2026 od 11 hodin a má trvat přibližně hodinu a půl až dvě hodiny. Sraz má být u autobusové zastávky Filmové ateliéry Barrandov na Kříženeckého náměstí, konec v ulici Barrandovská. Uvedená cena činí 220 korun, děti do šesti let mají mít vstup zdarma. Protože jde o budoucí termín a údaje o ceně či kapacitě se mohou změnit, je vhodné před cestou ověřit aktuální informace pořadatele. Nákup na místě má být možný pouze při volné kapacitě.