Největší pozornost v zámeckém parku v Bartošovicích přitahuje mohutný platan javorolistý. Obec jej představuje jako největší platan v České republice a jeho koruna podle místních údajů zabírá přibližně tisíc metrů čtverečních. Strom známý jako Josefínin platan je působivou přírodní dominantou, kvůli které stojí za to spojit návštěvu zámku s krátkou procházkou parkem.
Samotný zámek pak nabízí příběh několika staletí stavebních proměn. Čtyřkřídlá budova s malým uzavřeným nádvořím stojí přímo v centru obce a dnes neslouží jen jako připomínka šlechtického sídla. Najdete v ní regionální instituce, informační centrum, expozici, penzion i prostory pro svatby a další společenské události.
Od předpokládané tvrze k renesančnímu sídlu
Počátky dnešního zámku nejsou zcela jasné. Historie místa se spojuje se středověkou, pravděpodobně gotickou tvrzí, její existence ani přesná podoba však nejsou spolehlivě doloženy. Opatrnost je proto na místě i u vyprávění o údajném původu tvrze a jejích prvních majitelích.
Jistější období přichází v 16. století. Roku 1522 získal Bartošovice s tvrzí Zikmund Sedlnický z Choltic. Jeho syn Václav následně objekt přestavěl v renesančním duchu. Jedním z dokladů této etapy byl zdobný kamenný portál s letopočtem 1583. V roce 1616 přešel statek do rukou Jana Felixe Podstatského z Prusinovic a jeho rod jej držel přibližně dalších sto padesát let.
Výraznou proměnou prošel areál kolem roku 1670, kdy vznikla pozdně renesanční dvoupatrová čtyřkřídlá budova. Dnešní vzhled však nejvíce ovlivnila přestavba z let 1869 až 1877. Starší stavební fáze tehdy z velké části překryla historizující úprava, která zámku vtiskla pseudorenesanční a pseudogotické prvky.
Interiéry připomínají život šlechtického sídla
V interiéru se dochovaly detaily z 19. století, například balustrádová zábradlí, dřevěné kazetové obklady, kazetové dveře a kazetové stropy. Pozornost si zaslouží také knihovna s mramorovým krbem. Dnes slouží jako obřadní síň, takže historický prostor může být kulisou současných slavnostních okamžiků.
Součástí zámku býval také pivovar, který zde fungoval do roku 1890. K areálu patřila až do roku 1970 rovněž konírna a hospodářské budovy. Tyto provozy připomínají, že zámek nebyl izolovanou reprezentativní stavbou, ale centrem rozsáhlého panství a každodenního hospodářského života.
Park, platan a pověst o Josefíně
Zámecký park je doložen nejpozději v 18. století. Obec uvádí jako rok založení oficiálního zámeckého parku letopočet 1768. Po desetiletích proměn se jeho obnova rozběhla v roce 1999 a pokračovala také ošetřením a výsadbou dřevin v následujícím roce. Dnes park doplňuje mobiliář a osvětlení zámku s okolím.
Josefínin platan je spojen s romantickou pověstí o vztahu Josefa Meinerta a Josefíny Pachtové. Právě tento příběh měl dát stromu jeho jméno i symbolický význam. Jde však o místní pověst, nikoli o událost, kterou by bylo možné bez výhrad považovat za historicky doloženou. Rozměry a údajné prvenství platanu se navíc mohou v různých pramenech lišit; nejbezpečnější je vnímat jej především jako mimořádně mohutný a pozoruhodný strom parku.
Živý zámek v srdci Poodří
Zámek se stal majetkem obce Bartošovice na základě soudního rozhodnutí z 29. března 1994. V letech 1995 až 1997 následovaly opravy omítek, fasády a střechy. O dva roky později byl zámek společně s parkem prohlášen kulturní památkou.
Od roku 2000 zde sídlí informační centrum Regionu Poodří, svazek obcí Region Poodří a Místní akční skupina Regionu Poodří. Návštěvníci mohou zavítat také do Expozice Moravského Kravařska, která se věnuje osobnostem, místnímu regionu, dějinám zámku i Poodří, vojenské historii a lazaretnímu pokoji.
Bartošovický zámek nemá podle obecních informací běžnou průvodcovskou službu. Přístup do interiérů a k expozici proto závisí na aktuálním provozu a je vhodné si možnosti návštěvy předem ověřit. Na místě je také penzion s kapacitou 41 míst. Zámek najdete na adrese Bartošovice 1; kontakt pro informace o ubytování a provozu je penzionnazamku@bartosovice.cz nebo telefon +420 774 402 106.