V jihozápadním rohu benešovského Masarykova náměstí stojí areál, který na jednom místě vypráví o barokní architektuře, šlechtickém mecenášství i dějinách vzdělávání. Kostel svaté Anny a bývalá piaristická kolej tvoří promyšlený celek: chrám doplňují křídla někdejší školy a jejich středem je rajský dvůr. Návštěvníci tu mohou vnímat nejen monumentální stavbu zvenčí, ale také její každodennější, školní rozměr.
Kostel s půdorysem řeckého kříže
Stavba areálu začala roku 1705 podle návrhu italského architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho a dokončena byla roku 1717. Samotný kostel vysvětili už 9. července 1710, takže jeho posvěcení předcházelo dokončení celého komplexu. Právě půdorys řeckého kříže patří k jeho nejvýraznějším znakům. Střed prostoru zakrývá placková klenba, boční části pak klenby valené.
Na výzdobě se podílela řada umělců. Mezi nimi byli sochaři Josef Jiří Jelínek a Lazar Widmann i malíři Felix Ivo Leicher a František Liechtenreiter. Architekturu proto stojí za to číst nejen jako celek, ale také v detailech a ve vztahu jednotlivých částí kostela. Zvolený půdorys dává interiéru jiné uspořádání než obvyklá podélná chrámová loď.
Škola, která přivedla do Benešova piaristy
Piaristé byli řádem spojeným se vzděláváním a jejich příchod do Benešova měl za sebou delší příběh. O jejich usazení usiloval už předchozí majitel panství Jiří Ludvík ze Sinzendorfu. Založení koleje pak prosazoval František Karel Leopold Přehořovský. Když se dostal do finančních potíží a panství roku 1715 prodal, fundaci obnovil nový majitel Jan Josef z Vrtby.
Piaristé a žáci se do koleje nastěhovali už v červenci 1706, tedy v době, kdy se areál teprve budoval. Kolej nabízela zázemí pro výuku i život komunity: byly tu učebny, knihovna, refektář a ubytovací místnosti. Piaristická kolej s gymnáziem v Benešově řádně fungovala do roku 1780. Areál tak připomíná, že nešlo pouze o reprezentativní církevní stavbu, ale také o důležitou vzdělávací instituci.
Rajský dvůr s hodinami a studnou
Křídla koleje uzavírají rajský dvůr, který dává komplexu klidnější měřítko. Jeho součástí je studna a na fasádě také rokokové sluneční hodiny. Jejich autorem byl malíř Pavel Kristián Noldinger. Pozornost si zaslouží i boční vstup do koleje, zdobený aliančním znakem Františka Karla Leopolda Přehořovského a jeho druhé manželky Juliány Dorotei Jörgerové z Tolletu.
Právě nádvoří propojuje představu klášterního či školního zázemí s dnešní návštěvou. Studna, hodiny i znak nejsou samostatnými atrakcemi, ale drobnými stopami lidí a funkcí, které areál utvářely. K památkově chráněným součástem patří také brána a tarasní zeď zahrady; ochrana areálu se datuje od 3. května 1958.
Expozice v ambitu a knihovna v Praze
V ambitu koleje je podle farnosti volně přístupná stálá expozice „Město piaristické vzdělanosti a kultury“. Přibližuje stavbu i působení piaristů, a nabízí tak vhodné doplnění prohlídky samotných prostor. Při návštěvě lze spojit expozici s pohledem do rajského dvora a s hledáním architektonických detailů. Konkrétní otevírací dobu farnost neuvádí, proto je rozumné si před cestou ověřit, zda jsou prostory přístupné.
Zajímavý příběh má také někdejší knihovna koleje. Intarzované knihovní skříně, které vytvořil Josef Walter v letech 1736 až 1744, dnes v Benešově nenajdeme. Roku 1896 byly prodány Uměleckoprůmyslovému muzeu v Praze a nyní jsou instalovány ve studovně tamní knihovny. Jejich osud připomíná, že dějiny areálu sahají i za jeho zdi.
Kostel svaté Anny a piaristická kolej leží na adrese Masarykovo náměstí 1 v centru Benešova. Při procházce městem stojí za zastavení nejen kvůli baroknímu průčelí, ale také pro souvislost mezi chrámem, školou a dvorem, která se v jednom areálu dochovala dodnes.