Od Kytice k Divadlu Petra Bezruče
Příběh dnešního Divadla Petra Bezruče začal krátce po druhé světové válce, jeho kořeny jsou však ještě starší. Už v letech 1940 až 1944 působil amatérský soubor Kytice. Po válce na jeho činnost navázali mimo jiné Karel Dittler, Oldřich Daněk a Václav Vaňátko. První vystoupení se konala v bývalém sále Divadla loutek na ostravském Masarykově náměstí.
Výraznou ranou událostí bylo recitační pásmo Chléb s ocelí, které připravili Oldřich Daněk a výtvarník Otakar Schindler. Dne 1. prosince 1945 získal soubor název Divadlo mladých, v roce 1948 se proměnil v Městské divadlo mladých a od prosince 1955 nese jméno básníka Petra Bezruče.
Scéna se během desetiletí několikrát organizačně proměnila. V roce 1980 se stala součástí tehdejšího Státního divadla v Ostravě. Roku 1990 se přestěhovala do budovy na třídě 28. října, kde sídlí dodnes. K názvu Divadlo Petra Bezruče se vrátila v roce 1991 a od sezony 1997/1998 funguje jako samostatná Divadelní společnost Petra Bezruče.
Komorní prostor s výraznou poetikou
Bezruči nejsou scénou, která by stavěla především na velkolepé výpravě. Jejich síla spočívá v bezprostřednosti, soustředěné herecké práci a schopnosti přiblížit divákovi příběh bez zbytečného odstupu. Komornější charakter prostoru umožňuje vnímat gesta, napětí i proměny postav velmi zblízka.
Dramaturgie kombinuje moderní interpretace klasických děl, nová dramatická díla a dramatizace literárních či filmových předloh. Objevují se také tituly s výraznou regionální stopou. Divadlo přitom pravidelně spolupracuje s režiséry, kteří přinášejí vlastní autorský rukopis a nebojí se známé příběhy číst novým způsobem.
Významnou součástí identity je herecký soubor. K oceněným osobnostem spojeným s divadlem patří například Lucie Žáčková, Norbert Lichý, Tereza Vilišová nebo Lukáš Melník, držitelé Cen Thálie. Síla souboru se projevuje nejen v jednotlivých výkonech, ale také v dlouhodobé sehranosti, která je pro komorní scénu zásadní.
Divadlo pro mladé, které nepodceňuje diváka
Jedním z dlouhodobých cílů Bezručů je oslovovat mladé publikum a studenty středních i vysokých škol. Neznamená to však přizpůsobovat inscenace nejjednoduššímu vkusu. Divadlo nabízí tituly, které reflektují současný svět, otevírají složité otázky a vybízejí k vlastnímu přemýšlení.
Pro mladé diváky je určeno například předplatné Young. Vedle vybraných inscenací nabízí také možnost debat s tvůrci. Právě spojení představení a následného rozhovoru může návštěvu divadla proměnit z jednorázového kulturního zážitku v prostor pro diskusi o vztazích, odpovědnosti, historii i podobě společnosti.
Aktuální směřování dobře ukazuje komorní drama Ochranný reflex, které se dotýká souhlasu, vzpomínek, tajemství a společenské odpovědnosti. Jinou polohu představuje inscenace Šikmý kostel, pracující s historií Karviné, hornickým prostředím, národnostními konflikty a proměnou krajiny zasažené těžbou uhlí.
Ostravská scéna s dosahem za hranicemi města
Divadlo Petra Bezruče není uzavřené jen ve své domovské budově. Pravidelně se účastní ostravského festivalu OST-RA-VAR a představuje své inscenace také mimo Ostravu, včetně hostování v Praze. Díky tomu se jeho práce dostává k publiku, které by jinak komorní scénu na třídě 28. října nemuselo poznat.
Za výrazný novější úspěch lze považovat inscenaci Otec. Norbert Lichý za svůj výkon získal Cenu divadelní kritiky 2023 i Cenu Jantar 2023 a inscenace obdržela Cenu Jantar v kategorii inscenace roku. Ocenění připomínají, že menší činoherní scéna může mít výrazný umělecký i společenský dosah.
Podle plánů 81. sezony 2026/2027 se soubor zaměřuje na tři tituly světové klasiky v nových adaptacích a jeden výrazně současný text. Mezi připravovanými inscenacemi jsou UBU: Fatal King Error 404, Duše – krajina širá, Dracula a Spílání jevišti. Tato sezona je zároveň poslední sezonou Jana Holce ve funkci uměleckého šéfa, kterou zastává od roku 2019.
Divadlo sídlí na adrese třída 28. října 120 v Ostravě. Aktuální program, termíny představení a vstupenky je vhodné ověřit před návštěvou přímo u divadla. Ať už návštěvník sáhne po klasickém titulu, současném dramatu nebo regionálním příběhu, čeká jej scéna, která dokáže ostravskou zkušenost spojit s tématy srozumitelnými i daleko za hranicemi Moravskoslezského kraje.