Bolevecké rybníky patří k nejpřístupnějším výletním místům v Plzni. Dvě oficiálně vyznačené trasy jsou určené pěším, cyklistům i lidem na invalidním vozíku. Nabízejí přitom mnohem víc než jen procházku kolem vody: na cestě se střídají písčité pláže, les, historická hráz, staré duby i arboretum s desítkami druhů borovic.
Dvě trasy podle chuti a možností
Nejjednodušší variantou je modře značený Olympijský okruh. Měří čtyři kilometry a vede kolem Velkého Boleveckého rybníka, kterému se běžně říká Bolevák. Městské informace jej označují za méně náročný. Jako vhodný nástupní bod slouží parkoviště u Autocampu Ostende, případně parkoviště a bezbariérová zastávka MHD u hráze na jihovýchodní straně rybníka.
Červeně značený okruh Kolem rybníků je o kilometr delší a také náročnější. Začít lze u konečné tramvaje číslo 1 nebo v okolí železniční zastávky Plzeň-Bolevec. Trasa bezbariérově překonává železniční přejezd, pokračuje k arboretu Sofronka a dále kolem Vydymáčku, Seneckého rybníka a Košináře pod Bílou Horu. Tam se napojuje na kratší okruh. Obě trasy jsou oficiálně značené a patřily při svém vzniku v roce 2011 k prvním podobným trasám v Česku.
Hráz, která vypráví dějiny
Nejvýraznější památkou kratšího okruhu je mohutná hráz Boleváku. Je dlouhá přibližně 250 metrů, v koruně široká zhruba osm až deset metrů a na vzdušní straně dosahuje výšky až dvanácti metrů. Na jejím východním konci se dochovala původní vypouštěcí štola. Podle odborných poznatků může její hlavní hmota, stejně jako opěrné zdi, pocházet už z počátků budování rybníka.
Rybniční soustava se začala rozvíjet poté, co Plzeň v roce 1460 koupila ves Bolevec. Velký rybník má rozlohu přes 53 hektarů a jeho historie je dodnes čitelná v krajině. Na hrázi rostou staré duby letní, z nichž tři jsou starší než čtyři století a od roku 1987 požívají ochrany jako přírodní památky. Pozornost zaslouží také pozdně barokní budova známá jako Rybárna. Původně v ní bydlel městský myslivec, později sloužila jako zázemí při lovech plzeňského představenstva. Po rekonstrukci je sídlem oddělení městských lesů.
Hráz připomíná i průmyslovější minulost rybníka. Od 70. let 19. století se zde ledovalo pro Měšťanský pivovar a jeho nástupce. Vlečka přivedená v letech 1883 až 1884 pomáhala s dopravou ledu a v roce 1942 přibyl dopravník. Odstraněn byl až v roce 1994.
Sofronka a rybníky v lesní krajině
Delší okruh přidává přírodní zastávky, které ocení rodiny i návštěvníci se zájmem o lesnictví. Arboretum Sofronka leží mezi Velkým Boleveckým a Kamenným rybníkem a soustředí více než 60 druhů borovic z různých částí světa. Areál slouží také lesní pedagogice, nechybějí zde naučná stanoviště, stromové hřiště a daňci. Návštěvní režim se může měnit podle sezony, proto je dobré ověřit si aktuální podmínky předem.
Okruh zároveň ukazuje, že Bolevecké rybníky nejsou jedinou vodní plochou, ale celou historickou soustavou. Patří do ní například Šídlovský, Třemošenský, Senecký, Košinář, Nováček nebo Strženka, na přítocích pak leží také Vydymáček, Kamenný a Rozkopaný rybník. Košinář pravděpodobně vznikl v pozdně gotické etapě výstavby; datování dřeva z jeho původního výpustného zařízení ukazuje na sezonu 1479/1480.
Co čekat od bezbariérového výletu
U Autocampu Ostende město uvádí bezbariérovou restauraci a toaletu přístupnou na euroklíč. Služby i jejich dostupnost se však mohou v průběhu roku měnit. Stejně tak označení bezbariérová trasa neznamená naprosto shodné podmínky pro každý typ vozíku za každého počasí. Po dešti může průjezdnost ovlivnit stav povrchu a případná omezení je vhodné před cestou ověřit.
Na trase lze spojit klidnou procházku s koupáním, pobytem na pláži, občerstvením nebo návštěvou hřiště. Kdo chce kratší a přehlednější výlet, zvolí modrý Olympijský okruh. Pro delší poznávání rybniční krajiny a Sofronky je vhodnější červený okruh Kolem rybníků. Oba spojuje voda, les a pozoruhodná připomínka toho, jak se z dávného vodohospodářského díla stal oblíbený rekreační prostor Plzně.