Kostel Všech svatých v Boněnově měl být zbourán. Místo toho se stal příkladem toho, co dokáže vytrvalá místní iniciativa: chátrající stavbu převzal spolek a pustil se do obnovy, která probíhala po etapách a zdaleka se neomezila na opravu střechy. Kostel dnes znovu tvoří výraznou dominantu návsi i důležitou součást příběhu obce.
Nový kostel nahradil starší stavbu
Boněnov je místní částí městyse Chodová Planá v Plzeňském kraji. Současný kostel vznikl v letech 1877 až 1878 v novorenesančním stylu. Postavil jej tachovský stavitel Josef Kraus, pravděpodobně podle návrhu architekta Josefa Týla. Na návsi tak stojí stavba, která je s vesnicí spojená už téměř půldruhého století.
Nevznikla však na místě svého předchůdce. Starší kostel stával zhruba o sedmdesát metrů dál a po dokončení nové budovy byl zbořen. Výměna svatostánku tak proměnila podobu obce už v 19. století. Dnešní stavba je nejen místem spojeným s náboženským životem, ale také výrazným architektonickým bodem v centru Boněnova.
Od chátrání k hrozbě demolice
Kostel přestal sloužit v roce 1986. O čtyři roky později se částečně zřítila střecha i klenby a poškozené bylo také původní novorenesanční vybavení. Bez pravidelného využití a potřebné péče se jeho stav dál zhoršoval. V roce 2008 už hrozila demolice.
Zlom nastal v květnu téhož roku, kdy kostel od církve převzal Občanský spolek pro obnovu tepelského regionu. Záchranné práce začaly následující rok. Nešlo o jednorázovou rekonstrukci, po které by se stavba najednou proměnila v hotovou památku. Obnova postupovala podle možností a potřeb a jednotlivé opravy na sebe navazovaly.
Oprava po etapách
V roce 2010 se podařilo kostel zastřešit, což bylo zásadní pro ochranu dalších částí před povětrností. O rok později přišla na řadu oprava kleneb a v roce 2014 začala stavba kůru. Spolek se věnoval také podlaze, oltářům a dalšímu vybavení interiéru. Každá dokončená etapa tak pomáhala vracet budově její funkci i důstojnější podobu.
Obnova se týká také uměleckých a liturgických prvků. Podle informací z roku 2021 byly dokončeny hlavní oltář a tři boční oltáře. V kostele tehdy byly dva obrazy plánované čtrnáctidílné křížové cesty. Jde o údaj vztahující se k tehdejšímu stavu, nikoli o potvrzení, kolik obrazů je v interiéru dnes.
Ještě obecní zpravodaj z roku 2023 uváděl, že spolek na obnově pracuje a splácí náklady spojené s opravou interiéru. Nelze tedy bez novějšího potvrzení tvrdit, že jsou všechny práce hotové. Právě otevřenost tohoto příběhu je podstatná: záchrana stavby neznamená vždy rychlý návrat do původního stavu, ale dlouhodobou péči, která může pokračovat po mnoho let.
Kostel jako součást života Boněnova
Význam kostela není jen architektonický. Spolek vedle stavebních prací pořádá také kulturní a komunitní akce, a pomáhá tak vracet budovu do života vesnice. Kostel přitom není evidován jako kulturní památka. Jeho hodnotu proto není třeba odvozovat od formálního památkového statusu: pro Boněnov je důležitý jako místní dominanta, místo setkávání a doklad toho, že i opuštěnou stavbu lze zachránit.
Kostel stojí v centru obce a při procházce Boněnovem jej nelze přehlédnout. Pravidelné návštěvní hodiny ani současný režim zpřístupnění interiéru nejsou spolehlivě potvrzené. Kdo by chtěl nahlédnout dovnitř, měl by si předem ověřit možnosti u spolku nebo vyčkat na oznámenou kulturní akci. I pohled zvenčí ale připomíná, že někdejší hrozba demolice se změnila v dlouhodobý příběh obnovy.