Suchý vršek svídnické borovice podle místní pověsti kdysi zachránil člověka před smrtí. Její koruna prý připomínala kořeny obrácené vzhůru — a když byl jeden z rytířových potomků neprávem odsouzen k popravě, strom po jeho modlitbě uschl právě nahoře. Odsouzenec nakonec dostal milost. Borovice přitom stojí na okraji Svídnice dodnes a její zvláštní tvar jí pomohl stát se jedním z nejvýraznějších místních příběhů.
Strom na kraji obce
Památná borovice lesní roste v poli při výjezdu ze Svídnice směrem na Choceň, nad silnicí vedoucí ke Krchlebům. Její poloha je nenápadná, ale siluetu stromu lze v otevřené krajině snadno rozpoznat. Suchý vršek a trojúhelníkový tvar zmiňují také místní záznamy. Borovice je chráněna jako památný strom od 4. prosince 1980.
Věk se odhaduje přibližně na dvě stě let, nejde však o přesné současné určení. Takový odhad se objevuje už u starších údajů a uvádí jej také evidence ochrany přírody. Ta zachycuje i rozdílné rozměry podle data měření: v přehledu uvádí výšku 14 metrů a obvod kmene 280 centimetrů, záznam z roku 2010 pak stejnou výšku, ale obvod 310 centimetrů. Starší publikované údaje jsou ještě jiné. U podobných čísel proto záleží na tom, kdy a jak byly pořízeny.
Rytíř a strom s obrácenými kořeny
Podle pověsti přivezl rytíř vracející se z křížové výpravy v Palestině semínko jehličnanu a zasadil je ve Svídnici. O strom se pak staral jeho syn a po něm vnuk. Příběh propojuje rodinnou paměť s neobvyklým vzhledem borovice: když byl rytířův potomek odsouzen k smrti, modlil se o záchranu. Vršek stromu poté uschl a připomínal kořeny obrácené k nebi. Muž dostal milost.
Vyprávění samozřejmě není dokladem skutečné události. Ukazuje ale, jak si lidé vysvětlovali nápadnou podobu stromu a jak ji spojili s představou zázraku. Místní podání zároveň říká, že suchý vršek neznamená konec života borovice: strom dál roste.
Sedm králů pod korunou
Jiná pověst dává borovici ještě větší roli. Až nastanou zlé časy a největší nouze, má se pod její korunou sejít sedm evropských králů. Smíří se a jejich setkání přinese českým zemím zlaté časy. V další variantě se naopak úplné uschnutí stromu vykládá jako znamení konce světa, případně zániku Kostelce nad Orlicí.
Tyto příběhy zachytila místní pamětní kniha i obecní podání. Pověst o borovici byla publikována také ve sbírce Stanislava Dvořáka Pověsti Rychnovska z roku 1939. Jednotlivé verze se liší, společná je jim však představa, že stav stromu souvisí s osudem lidí a okolního kraje.
Výlet za příběhem
Svídnická borovice je zastávkou pro ty, kdo při poznávání regionu hledají vedle známých památek i drobnější příběhy krajiny. Strom připomíná, že místní pověsti často vyrůstají z konkrétního detailu, který člověk může spatřit na vlastní oči. Jeho zvláštní silueta zaujala i tvůrce pořadu Paměť stromů, kde se objevil ve třináctém dílu nazvaném Nejen duby, buky a lípy.
Při návštěvě počítejte s tím, že borovice stojí v terénu u silnice, nikoli v upraveném areálu. Stačí ji vyhledat na okraji Svídnice směrem na Choceň a prohlédnout si ji z místa, odkud nebudete překážet provozu ani vstupovat tam, kam nemáte přístup. A pak už je na každém, zda v suchém vršku uvidí jen zvláštní tvar, nebo připomínku dávného příběhu.