Jen málokteré české město nabízí tak soustředěný pohled na vývoj moderního bydlení jako Brno. Šest výrazných vil v různých částech města představuje cestu od historismu a secese přes osobitou modernu až k funkcionalismu. Zároveň připomínají průmyslový rozmach Brna, život židovských podnikatelských rodin i dramatické změny, které přineslo 20. století.
Černá Pole: světový klenot i sousední příběhy
Vila Tugendhat je nejslavnější z brněnských vil a od roku 2001 také jedinou českou památkou moderní architektury zapsanou na seznamu UNESCO. Ludwig Mies van der Rohe ji navrhl pro Gretu a Fritze Tugendhatovy; stavba vznikla v letech 1929 až 1930. Proslula otevřeným dispozičním řešením, propojením interiéru se zahradou a technickými inovacemi, které byly ve své době výjimečné.
Po obnově v letech 2010 až 2012 vila znovu představuje restaurované interiéry, repliky původního vybavení i obnovenou zahradu. Návštěva může zahrnout také technické podlaží se strojovnou vzduchotechniky a dalšími provozními místnostmi. Význam domu přesahuje architekturu: v jeho zahradě se v srpnu 1992 setkali Václav Klaus a Vladimír Mečiar při jednáních, která vedla k rozdělení Československa.
Jen o pár kroků dál stojí Vila Löw-Beer, postavená v letech 1903 až 1904 podle návrhu vídeňského architekta Alexandra Neumanna. Secesní dům zdobí florální štuky, keramická dlažba a další uměleckořemeslné detaily. Továrník Alfred Löw-Beer vilu koupil v roce 1913 a později věnoval část zahrady své dceři Gretě. Právě tam vyrostla Tugendhatova vila; obě zahrady jsou dnes v návštěvní době propojené.
Löw-Beerova vila nabízí expozici věnovanou židovským obyvatelům Moravy a dějinám domu. Součástí areálu je také zahrada, galerie, kavárna a dětské hřiště. Třetím sousedem je Arnoldova vila, jedna z nejstarších staveb brněnské vilové kolonie nad Lužánkami. Josef Arnold ji navrhl a postavil v roce 1863. Po obnově se v roce 2024 znovu otevřela veřejnosti a věnuje se osobnosti svého stavitele, geniu loci i dějinám židovského Brna.
Vily, které spojovaly modernu s osobitostí
V Jurkovičově vile v Žabovřeskách se moderní architektura potkává s lidovým uměním. Dušan Jurkovič si dům nechal postavit v roce 1906 jako vlastní rodinné sídlo. Inspiroval se britskou a vídeňskou modernou, tvorbou architektů Josefa Marii Olbricha a Josefa Hoffmanna i tradiční lidovou architekturou.
Výrazný dům poznáte podle mohutné kamenné vstupní lodžie, dřevěné řezbované brány a skleněné mozaiky s motivem pohádky Bača a drak. Kámen, dřevo a korek tu vytvářejí prostředí, které působí současně útulně i neobvykle. Stálá expozice přibližuje Jurkovičovu tvorbu, jeho každodenní život i způsob, jakým svůj dům obýval.
V Pisárkách stojí Vila Stiassni, dokončená v letech 1927 až 1929 podle projektu Ernsta Wiesnera. Pro brněnského textilního továrníka Alfreda Stiassniho vznikl dům, jehož vnější puristická střídmost kontrastuje s reprezentativními interiéry. Dřevěná obložení, mramorové krby, dekorativní štuky a historizující nábytek připomínají, že vila nebyla jen rodinným domovem, ale také místem společenského života.
K domu náleží rozsáhlá, více než tříhektarová zahrada s terasou, lodžií, bazénem a funkčním tenisovým kurtem. Rodina musela vilu opustit kvůli nacistickému pronásledování. Po válce sloužila mimo jiné k ubytování významných státních návštěv; od roku 2009 je ve správě Národního památkového ústavu.
Funkcionalismus a osudy rodin
Nejmladší z šestice představuje Vila Wittal na Hroznové ulici. Heinrich Blum ji navrhl pro textilního podnikatele Johanna Wittala a v roce 1932 vznikl funkcionalistický dům se dvěma samostatnými bytovými jednotkami. Oválný rizalit ukrývá schodiště a terasovitá zahrada se otevírá směrem do pisáreckého údolí.
Židovská rodina Wittalových byla za nacistické okupace z vily vystěhována a dům převzalo gestapo. Po válce sloužil mimo jiné politickým představitelům, později se z něj stal nájemní dům. Objekt zůstal obytným domem až do roku 2023. V listopadu 2024 přešel do správy Muzea města Brna a připravuje se jeho další využití ve spolupráci s Centrem židovské kultury ŠTETL. Do budoucna má připomínat židovskou historii, vzdělávat a sloužit kulturním setkáním.
Jak si brněnské vily projít
Vily lze poznávat jako dva tematické pěší okruhy. V Černých Polích leží blízko sebe Arnoldova, Löw-Beerova a Tugendhatova vila. Druhý okruh může spojit Pisárky a Žabovřesky, tedy Stiassniho, Wittalovu a Jurkovičovu vilu. Nejde o oficiálně vyznačené trasy, ale adresy umožňují naplánovat si víkend věnovaný architektuře i dějinám Brna.
U Tugendhatovy, Stiassniho a dalších vil je vhodné rezervovat prohlídku předem. Otevírací doby i programy se mění podle sezony. Arnoldova vila nabízí kulturní akce a Wittalova vila se veřejnosti zpřístupňuje především při vybraných prohlídkách a programech. Aktuální možnosti návštěvy je proto dobré ověřit předem u správců jednotlivých objektů.