Jen málokteré místo v Brně propojuje architekturu, rodinnou historii a dějiny celého regionu tak zřetelně jako vila Löw-Beer. Secesní dům v ulici Drobného sousedí se zahradou vily Tugendhat a připomíná dobu, kdy se z Černých Polí stávala prestižní vilová čtvrť. Dnes v něm Muzeum Brněnska představuje expozici Židé na Moravě. Vila a její obyvatelé.
Secesní sídlo továrníka
Vilu si v letech 1903 až 1904 nechal postavit továrník Moriz Fuhrmann. Projekt vytvořil vídeňský architekt Alexander Neumann, v některých pramenech uváděný s opatrností jako pravděpodobný autor. Už původní podoba domu ukazovala, že nešlo o obyčejné městské bydlení. Jednopatrová stavba měla podle dobových údajů čtrnáct pokojů, sedm kabinetů, tři kuchyně, dvě koupelny a šest toalet.
Na první pohled zaujme především dekorativní secesní výzdoba. Fasády zdobí rostlinné štuky a pásová rustika v přízemí, rostlinné motivy se objevují také na keramické dlažbě a litinovém zábradlí schodiště. Část těchto detailů se dochovala i uvnitř. Nejde tedy jen o kulisu pro muzejní expozici, ale o samotný exponát, který ukazuje vkus a společenské postavení původních obyvatel.
Löw-Beerovi a cesta k vile Tugendhat
Po Fuhrmannově smrti prodali dědicové dům v srpnu 1913 textilnímu podnikateli Alfredu Löw-Beerovi. Rodina patřila k židovským průmyslnickým kruhům, které významně ovlivnily rozvoj brněnského textilu i modernizaci Moravy. Ve 30. letech prošla vila částečnými úpravami, zejména v centrální schodišťové hale. Jejich autorem byl vídeňský architekt Rudolf Baumfeld.
Nejznámější kapitola vily se však odehrála v její zahradě. Alfred Löw-Beer v roce 1929 daroval její horní část dceři Gretě. Ta si tam se svým manželem Fritzem Tugendhatem nechala postavit jednu z nejvýznamnějších staveb moderní architektury – vilu Tugendhat. Zahrady obou domů dnes propojuje průchod, takže lze při jedné návštěvě sledovat rozdíl mezi dekorativní secesí a funkcionalistickou strohostí.
Dům s pohnutými dějinami
Osudy vily se po druhé světové válce výrazně proměnily. V roce 1940 ji zabavili Němci pro potřeby gestapa. Po válce zde přibližně rok působila Státní bezpečnost, následovala národní správa a od roku 1954 byl objekt majetkem československého státu. Až do roku 2012 sloužil jako domov mládeže.
Vila je kulturní památkou od roku 1958. Náročná obnova v letech 2013 a 2014 vrátila pozornost k jejím štukům, kovovým prvkům, kamenným částem i dřevěným konstrukcím. Původní nábytkové vybavení se však nedochovalo. Návštěvník proto neprochází dokonale zachovaným rodinným sídlem, ale citlivě obnoveným domem, jehož atmosféru doplňují dokumenty, fotografie, předměty a scénografické řešení expozice.
Od nejstarších stop k paměti holokaustu
Stálá expozice ve druhém podlaží sleduje dějiny židovského osídlení Moravy od nejstarších zmínek až po současnost. Chronologický a tematický výklad připomíná život v ghettech, období zrovnoprávnění po roce 1861, podnikatelský rozmach, mecenášství i meziválečné Brno. Ukazuje také, jak se židovští podnikatelé podíleli na rozvoji textilního průmyslu a industrializaci města.
K nejstarším exponátům patří židovský náhrobek z roku 1411 nalezený v Brně. Silně působí také část věnovaná holokaustu. Temný prostor s krychlemi připomínajícími kameny zmizelých nepracuje jen s daty a historickými přehledy. Některé krychle lze otevřít a objevit v nich předměty spojené s konkrétními lidskými osudy, například vojenské známky Roberta Paula Fuhrmanna.
Jedna z částí, označovaná jako zlatý pokoj, přibližuje podobu domu v době, kdy v něm žili Löw-Beerovi. Expozice se věnuje také samotné rodině, architektuře vily a proměnám jejích obyvatel ve 20. století. Opatrně připomíná rovněž nejasné okolnosti zmizení či úmrtí Alfreda Löw-Beera v roce 1939.
Co nabídne návštěva dnes
Vila stojí u Lužáneckého parku a dobře se hodí jako součást procházky po brněnských vilách. V zahradě najdete galerii Celnice s krátkodobými výstavami, kavárnu Café Löw-Beer a malé dětské hřiště. Zahrada je přístupná zdarma, propojení se zahradami vily Tugendhat a Arnoldovy vily však závisí na jejich aktuálním provozu.
Stálou expozici si návštěvníci procházejí individuálně. Je bezbariérová a v každou celou hodinu bývá možné využít krátký úvod průvodce k historii domu. Aktuální otevírací dobu a vstupné je vhodné před cestou ověřit u Muzea Brněnska, protože se mohou měnit podle sezony. Z hlavního nádraží lze využít autobusovou linku 67 do zastávky Schodová. Vila Löw-Beer tak nabízí nejen setkání s krásnou architekturou, ale také promyšlenou cestu od středověkých dějin moravských Židů až k příběhům rodin, které utvářely moderní Brno.