Na skalnaté ostrožně nad soutokem řeky Mže a Úlického potoka stojí zřícenina hradu Buben. Od obce Plešnice je vzdálená přibližně 1,2 kilometru severovýchodním směrem, přesto působí díky okolnímu lesu a členitému terénu poměrně skrytě. Dnes sem míří především pěší turisté, kteří chtějí spojit návštěvu historické památky s krajinou v okolí Hracholuské přehrady.
Hrad u důležité středověké cesty
Buben nevznikl náhodně na odlehlém skalním výběžku. Jeho poloha souvisela s komunikací vedoucí z Plzně směrem na Cheb. Už první písemná zmínka z roku 1349 připomíná právo průchodu a vybírání mýta mezi Plzní a hradem. Hrad tak mohl kontrolovat pohyb v údolí a zároveň poskytovat svému držiteli významné postavení v okolní krajině.
Přesné datum založení není jisté. Obecní historické materiály hovoří obecně o 14. století, odborné hodnocení památky klade vznik hradní dispozice do pokročilé druhé poloviny tohoto století. V nejstarších pramenech se navíc místo objevovalo také pod názvem Hrádek. Označení Buben se prosadilo až později.
Co z hradu zůstalo
Areál měl dvojdílné uspořádání. Předhradí chránilo ohrazení s věžovitou branou, zatímco vlastní hradní jádro obíhal parkán zesílený baštami. V zadní části stával patrový palác přibližně ve tvaru písmene L. Východní stranu nádvoří uzavírala vysoká hradba, která dnes přežívá už jen v torzech.
V terénu lze rozpoznat také zbytky třetí brány, hlavní hradby a šíjového příkopu. Zajímavé jsou relikty spojené s každodenním provozem hradu: v prostoru třetí brány se dochoval zbytek krbu s kouřovodem a také sedilie, tedy výklenek, který mohl sloužit stráži při pobytu v bráně. Právě podobné drobné pozůstatky pomáhají představit si hrad nejen jako romantickou kulisu, ale jako místo, kde se skutečně žilo a pracovalo.
Buben je významnou archeologickou lokalitou. Při procházení areálu se mohou objevit úlomky keramiky nebo střešní krytiny, takové nálezy však patří na místo a není dovoleno je odnášet. Pozornost si zaslouží také novodobé úpravy. Erb na paláci není autentickou středověkou památkou, ale pozdějším smyšleným doplňkem.
Od středověkých držitelů k dnešní obci
Hrad se v průběhu staletí spojoval s několika majiteli. Kolem roku 1380 jej měl držet Heřman z Jeřeně a Nečtinů. Podle místního historického podání hrad za husitských válek čtrnáct let hájil Evan z Jeřeně a Buben za dobu své existence nebyl dobyt. Toto tvrzení je vhodné chápat jako součást místní tradice, nikoli jako zcela jednoznačně doložený závěr.
Roku 1563 přešlo panství na Úlické z Plešnic a Úlic. V té době už byl hrad podle obecních historických údajů pustý. Později se zboží dostalo ke kladrubskému klášteru a po jeho zrušení v roce 1785 přešlo do majetkových struktur náboženského fondu. Za první republiky připadl hrad Klubu českých turistů. Obec Plešnice jej od státu převzala v roce 2010 a je jeho vlastníkem. Zřícenina je od 60. let 20. století chráněna jako kulturní památka.
Výlet k Bubnu
Nejlogičtějším výchozím místem je Plešnice, odkud leží hrad zhruba 1,2 kilometru. Zřícenina je volně přístupná a nejde o klasický hrad s pokladnou a pravidelnými prohlídkami. Pro navigaci je praktičtější vyhledat přímo název Hrad Buben nebo použít souřadnice v mapové aplikaci, protože památka nemá běžnou poštovní adresu vhodnou pro navigaci.
Výlet je třeba plánovat s ohledem na stav cest. Při povodni v lednu 2011 byla stržena lávka přes řeku pod hradem, a pokud návštěvník zvažuje příchod od Mže, měl by si aktuální stav přechodů předem ověřit. Samotný areál má nerovný terén a dochované zdivo může být nestabilní. Pevná obuv je proto samozřejmostí a na zbytky hradeb není bezpečné lézt.
Z pozůstatků věže se otevírají pohledy do okolní krajiny. Buben tak dobře funguje jako krátký historický výlet i jako zastavení při delší procházce podél Mže nebo při poznávání okolí Hracholuské přehrady. Jeho kouzlo spočívá v propojení výrazné polohy, středověkého příběhu a zříceniny, která stále dokáže čitelně ukázat, jak hrad kdysi fungoval.