Z někdejšího hradu Luginsland se dochovalo jen málo toho, co si obvykle představíme pod slovem zřícenina. Místo mohutných zdí tu v lesním terénu zůstaly hlavně stopy opevnění a náznaky někdejší zástavby. Právě proto je návštěva Hradního vrchu spíš čtením krajiny než prohlídkou zachovalého hradu: val, příkop nebo nerovnosti terénu pomáhají představit si, jak mohl areál vypadat.
Hrad poblíž Burkvízu, ale v jiné obci
Luginsland, uváděný také jako Burkvíz či pod jmény Lugsland, Lugswalde nebo Schloßberg, stojí na zalesněném hřebeni jižně od osady Burkvíz. Ten patří k Městu Albrechtice, samotná archeologicky evidovaná lokalita však leží v katastrálním území Vraclávek, které náleží obci Hošťálkovy. Hrad se nacházel na hřebeni mezi vrchy Rozdíl a Oldřichov.
Rozdíl mezi názvem blízké osady a správním zařazením hradu může mást. Burkvíz je užitečný orientační bod i název, s nímž se hrad často spojuje, nikoli však obec, v jejímž katastru leží jeho pozůstatky. Lokalita je významná také z archeologického hlediska a je evidována jako území s archeologickými nálezy nejvyšší kategorie.
Kolonizační hrad na hřebeni
Podle odborné evidence vznikl Luginsland patrně kolem poloviny 13. století. Jeho založení souvisí s kolonizací Krnovska, tedy s obdobím, kdy se v regionu rozvíjelo osídlení a proměňovala se zdejší krajina. Hrad mohl sloužit jako kolonizační provizorium. Přesná podoba jeho úlohy ani každodenního fungování ale z dochovaných stop nevyplývá.
Kolem hradního jádra se nacházel val a příkop, severozápadně od něj leželo předhradí. Asi 800 metrů východně jsou patrné pozůstatky někdejší hradní plužiny, tedy půdy spojené s hospodářským zázemím hradu. Celek tak nebyl jen izolovaným opevněným bodem, ale součástí širšího prostoru, který zahrnoval také předhradí a okolní hospodářskou krajinu.
Co lze v terénu hledat
V terénu se dochovaly relikty valu, příkopu a hradebního zdiva. Val je podle turistického popisu místy široký přibližně dva a půl až tři metry. Na severozápadním okraji opevnění mohla stát hranatá obytná věž, jde však o interpretaci, nikoli o jistě doloženou podobu stavby. Nadzemní hrad se z velké části nedochoval, a proto je třeba počítat spíše s nenápadnými terénními útvary než s jasně čitelnými zdmi.
Představu o životě na hradě doplňují archeologické nálezy. Patří k nim hroty šípů a kuší, dveřní závěsy, kování i hřebíky. Spolu s pozůstatky opevnění pomáhají odborníkům odhadovat půdorys a průběh dnes zaniklých částí. Pro návštěvníka je to připomínka, že i místo bez výrazných stavebních dominant může uchovávat důležité svědectví o minulosti.
Výhledy a opatrnost při návštěvě
Poloha na hřebeni nabízela výhled do údolí Opavice. Je možné, že hrad měl také strážní funkci a mohl souviset s obchodní stezkou z Opavy směrem na Prudník. Tato role je však pravděpodobným vysvětlením, nikoli bezpečně potvrzeným faktem. Podobně je třeba opatrně zacházet s datem zániku: odhaduje se na polovinu 14. století, přesný rok znám není.
Luginsland je dnes především lesní archeologická lokalita bez dochovaného hradního objektu a bez jednoznačné poštovní adresy. V terénních popisech se zmiňuje také studna, její stáří a původ ale nejsou jisté. Před výpravou je rozumné ověřit si aktuální stav přístupových cest a značení; nelze předpokládat, že všechny popisované pozůstatky budou snadno viditelné. Odměnou může být klidné místo, kde se středověká minulost neukazuje v podobě věží, ale v nenápadných stopách v krajině.