Jen několik kilometrů od Blatné se v krajině potkávají dvě výrazně odlišné historické památky. Na nízkém pahorku u Buzického rybníka stojí pozůstatky středověké tvrze, které se dnes běžně říká hrad Buzice. Přibližně o 1,5 kilometru jihovýchodně od blatenského zámku, u silnice směrem na Buzice, se pak ukrývá místo někdejšího popraviště. Společně nabízejí neobvyklý pohled na dějiny Blatenska – od šlechtického sídla až po veřejné vykonávání spravedlnosti.
Tvrz, které se říká hrad
Buzická památka leží asi kilometr jihozápadně od obce Buzice. Její nejstarší a nejvýraznější částí je třípatrová hranolová obytná věž ze 14. století. Později k ní přibyla dvě patrová křídla, která po přestavbě ve druhé polovině 17. století sloužila jako sýpka. Z původního opevnění jsou patrné části valu a příkopu, zejména na jižní a východní straně. Areál doplňuje kamenná ohradní zeď a polygonální věžička či bašta.
Památková terminologie používá především označení tvrz Buzice, název hrad Buzice je však mezi návštěvníky i v turistických materiálech značně rozšířený. Někteří historici objekt řadí mezi hrady vzhledem k jeho rozměrům, opevnění a vztahu k okolní vesnici. Nejde tedy jen o slovní spor – stavba skutečně působí mohutněji než běžná představa malé venkovské tvrze.
Po stopách Buzických z Buzic
Sídlo má původ ve 14. století a je spojováno s vladyckým rodem Buzických z Buzic. Nejstarší známý člen rodu Předota z Buzic je doložen mezi lety 1384 až 1412. Přesné datování nejstarších zmínek se v dostupných podkladech liší, proto je bezpečnější mluvit o středověkých kořenech sídla než o jediném jistém datu jeho založení.
Na konci 15. století byly Buzice připojeny k blatenskému panství, když je Zdeněk Lev z Rožmitálu přikoupil k Blatné. Samostatný význam tvrze tím postupně slábl a roku 1527 je uváděna jako pustá. Její další využití bylo především hospodářské. Dnes je areál kulturní památkou chráněnou od roku 1963 a v posledních letech se objevují snahy o jeho postupné oživování. Odstraňují se náletové dřeviny, čistí se příkop a příležitostně se zde konají kulturní akce.
Buzice mají také filmovou stopu. Tvrz posloužila jako lokace pro historický film Čest a sláva režiséra Hynka Bočana. Podle regionálních turistických podkladů zde měl sídlo rytíř Rynda, kterého ztvárnil Rudolf Hrušínský.
Šibenice mezi Blatnou a Buzicemi
Jiný charakter má lokalita známá jako Šibenice, U šibenice nebo Spravedlnost. Nachází se mezi Blatnou a Buzicemi u dnešní komunikace na Buzice. Nejde o dochovanou stavbu s věžemi a střechou, ale o nízké kamenné základy někdejšího popraviště. Archeologické průzkumy v letech 2002 a 2003 odhalily obdélný půdorys o rozměrech přibližně 7,5 krát 5,9 metru. Dochované zdivo dosahovalo nejvýše zhruba 70 až 80 centimetrů.
Nálezy středověké a novověké keramiky i železných předmětů potvrzují historické využívání místa. Samy o sobě však neumožňují přesně určit, jak dlouho popraviště fungovalo ani jak vypadala jeho konstrukce v jednotlivých obdobích. K lokalitě se váže blatenské hrdelní právo a také pomístní názvy jako Spravedlnost, Šibeňák, Na šibenici nebo Šibeniční vrch. Ty připomínají dobu, kdy měla popraviště v krajině i odstrašující veřejnou funkci.
Podle regionálních historických podkladů pocházejí první zprávy o popravách na Šibeničním vrchu ze 16. století a poslední poprava se měla uskutečnit roku 1757. U konkrétních případů, například u Víta Rokose popraveného roku 1700 nebo hajného z Buzic popraveného v roce 1757, je však namístě brát tyto údaje jako regionální tradici a podklad k dalšímu historickému ověření.
Výlet za méně známými dějinami
Obě místa lze spojit do pěšího nebo cyklistického výletu z Blatné. Buzická tvrz je působivější svou architekturou a polohou u rybníka, šibenice naopak vyžaduje více představivosti a pozornosti. Její základy mohou být v období vegetace hůře dohledatelné a současný stav lokality se může měnit. Proto je vhodné respektovat její pietní charakter, nevstupovat do nestabilních částí a neodnášet kameny ani případné nálezy.
Areál Buzic podle aktuálních informací provozovatele není běžně volně přístupný a návštěvu je třeba předem domluvit. Před cestou se vyplatí ověřit také stav cest a případné kulturní akce. Právě spojení obou lokalit ale nabízí zajímavý výlet mimo hlavní turistický proud: místo obvyklé prohlídky zámku ukazuje Blatensko jako krajinu, v níž se dodnes čtou příběhy šlechty, hospodářských proměn i dávné spravedlnosti.