Čapská palice patří k místům, která zaujmou na první pohled. Ze železitého pískovce tu vystupuje více než tři metry vysoký skalní kyj, jehož tvar vznikl nestejně rychlým zvětráváním horniny. Tvrdší části odolaly déle než okolní pískovec a vytvořily bizarní útvar, který dnes působí trochu jako přírodní socha.
Palice stojí na vrchu Čap v nadmořské výšce přibližně 387 metrů. Zdejší skalní ostroh je součástí krajiny Roverských skal a Dubského Švýcarska, tedy pískovcového území na okraji Kokořínska. Výlet spojuje geologickou zajímavost, pozůstatky dávného osídlení a výhledy, kvůli nimž stojí za to vystoupat až na vrchol.
Výhled z pískovcového ostrohu
Od Čapské palice se otevírá pohled přes lesnatou krajinu Kokořínska směrem k Českému středohoří. Při dobré dohlednosti lze v dálce rozeznat například Milešovku, Lovoš, Košťál nebo Oltářík. Výraznými body v krajině mohou být také Hazmburk a hora Říp. Konkrétní podoba panoramatu samozřejmě záleží na počasí a viditelnosti.
Samotný vrchol nepůsobí jako upravená vyhlídka s návštěvnickým zázemím. Právě v tom je jeho kouzlo, ale také důvod k opatrnosti. Čeká zde lesní terén, kameny a skalní hrana, u níž je třeba dávat pozor především za mokra, v zimě nebo při neopatrném pohybu. Místo je volně přístupné, bez pokladny a běžné návštěvní doby.
Hrad, po kterém zůstaly jen stopy
Skalní ostroh nebyl zajímavý jen pro dnešní turisty. Ve středověku na něm stával malý skalní hrad Čap, který pravděpodobně založil Jindřich Berka z Dubé, zvaný Jednooký. Jeho vznik se klade do posledních desetiletí 14. století a archeologické nálezy keramiky potvrzují využití místa na konci 14. a začátku 15. století.
Hrad byl zřejmě z velké části dřevěný, takže se z něj do dnešních dnů nedochovaly mohutné zdi ani věže. Ostroh odděloval od okolní plošiny šíjový příkop a hlavní připomínkou někdejšího sídla jsou terénní stopy a objekty vytesané do skály. Po rozdělení rodového majetku získal hrad v roce 1402 Václav, syn Jindřicha Berky. Později byl opuštěn a jeho zánik se spojuje s 15. stoletím a připojením k Helfenburku.
Na místě je k vidění především sklep vytesaný do podloží a kruhový objekt označovaný jako cisterna. Jeho průměr se uvádí kolem 2,8 až tří metrů. Výklad o vodní nádrži však není zcela jistý, protože podoba a zužující se stěny v hloubce této interpretaci úplně neodpovídají. I tak jde o působivý doklad toho, jak středověcí stavitelé využívali přirozené vlastnosti pískovcové skály.
Nejjednodušší cesta vede z Pavliček
Praktickým výchozím bodem jsou Pavličky, místní část obce Tuhaň v okrese Česká Lípa. Přestože bývá Čap turisticky spojován také s Dubou a širším Kokořínskem, z hlediska územní správy leží místo právě v obci Tuhaň. Z Pavliček vede k vrchu přibližně dvoukilometrová trasa po žluté turistické značce.
Další možností je příchod od Obroku. Trasa vede po modré značce a následně po zelené přes rozcestí pod Čapem. Počítat je třeba s prudším stoupáním po kamenných schodech, takže výlet není vhodný jako zcela nenáročná procházka pro každého. Na cestu se hodí pevná obuv a vlastní zásoba pití i jídla, protože přímo u hradu ani na trase není podle dostupných podkladů zajištěno občerstvení.
Výlet v chráněné pískovcové krajině
Čapská palice a zaniklý hrad leží v krajině CHKO Kokořínsko – Máchův kraj. Pískovec zde díky železitému tmelu vytváří množství neobvyklých skalních tvarů a Čapská palice patří k těm nejvýraznějším. Návštěva proto dává smysl nejen jako krátký výšlap za panoramatem, ale také jako setkání s krajinou, v níž se přírodní procesy a lidské dějiny otiskly do jediného skalního ostrohu.
Při pohybu na místě je vhodné držet se značených cest, nepoškozovat skály ani archeologické pozůstatky a respektovat klid chráněného území. Odměnou je výlet, který na malém prostoru nabízí neobvyklý skalní útvar, pozůstatky téměř zaniklého hradu i široký pohled přes severní Čechy.