Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Černvíru nepoutá pozornost jen svým stářím. Ve středověkých malbách, které pokrývají části někdejšího presbytáře, se dochoval rozsáhlý obrazový příběh Kristova života a utrpení. Až při bližším pohledu vynikne i jeho neobvyklé zasazení: svatyně stojí na úzkém skalním ostrohu nad řekou Svratkou, obklopená malým hřbitovem a starými lípami.
Od románského jádra k barokní podobě
Počátky kostela sahají do první poloviny 13. století. Jeho jádrem je dvouapsidová svatyně, která byla později upravována a rozšiřována v gotickém období. Barokní přestavba pak stavbě vtiskla další vrstvu její dnešní podoby. Černvírský kostel tak není památkou jediné doby, ale místem, kde se v architektuře potkávají různé stavební etapy.
Obecní informace uvádějí, že kostel mohl vzniknout kolem roku 1228; přesný rok však není jistý. V letech 1977 až 1982 prošel opravami. Vývoj stavby je znát i v jejím interiéru, kde se vedle starších částí uplatňují pozdější úpravy. Zvláštní pozornost si zaslouží mramorový portál vedoucí do dnešní sakristie a řezbářské práce, které patří k dalším cennostem kostela.
Malby ukryté pod vápennými nátěry
Gotické nástěnné malby odborníci datují do první poloviny 14. století. Nejde o jediný obraz na jedné stěně: výzdoba se nachází ve dvou apsidách i na severní stěně presbytáře. Po dlouhou dobu ji překrývaly vrstvy vápenných nátěrů, takže dnešní poznání maleb souvisí také s jejich postupným průzkumem a odkrýváním.
Záznam odborného průzkumu uvádí, že barevných stop si při návštěvě 19. dubna 1959 všimla historička umění Vlasta Šikulová ze Slezského muzea v Opavě. Ještě téhož roku následoval restaurátorský průzkum a další práce jsou zaznamenány v roce 1971. V místních a turistických popisech se objevuje také rok 1969 a jméno kostelníka Fafílka. Tyto údaje mohou zachycovat jinou fázi objevení či odkrytí maleb; přesný průběh je proto vhodné nepřevádět na jediné jisté datum.
Obrazový příběh Kristova utrpení
Mezi rozpoznanými výjevy jsou Jidášův polibek, bičování, korunování trním, ukřižování a oplakávání Krista. Malby připomínají také Narození Krista a Klanění tří králů. V další části výzdoby se objevují apoštolové i svaté Kateřina a Dorota. Takové uspořádání dává prostoru příběhový rozměr: návštěvník se setkává s různými okamžiky křesťanského vyprávění, nikoli pouze s jednotlivými postavami.
Obecní popis zmiňuje rovněž Poslední večeři a Poslední soud. Konkrétní určení některých scén se tedy v různých popisech liší mírou podrobnosti. Jisté je, že malby představují mimořádně cennou součást kostela a jejich rozsah přesahuje jednu izolovanou výzdobnou plochu. Vedle nich se uvádí také erb se třemi rybami.
Kostel v krajině nad Svratkou
Černvírský kostel stojí na severním, nejužším konci skalního ostrohu. Jeho poloha nabízí důvod spojit návštěvu památky s procházkou k řece a okolím. Nedaleko se klene přes Svratku krytý dřevěný most, který podle obce pochází z roku 1718. Společně s kostelem vytváří výrazný obraz místa, v němž se historické stavby přirozeně pojí s říční krajinou.
Obecní podání připomíná také Hedviku ze Švamberka, manželku Jana Bohatého z Pernštejna, která měla být v kostele pohřbena v letech 1535 až 1548. Zmiňuje i mramorový náhrobek Urbana Švandy z roku 1704 a oltář svatého Linharta přenesený z Mušova. Pokud se sem vydáte, počítejte s tím, že aktuální možnost prohlídky interiéru není vždy možné předem předpokládat; přístup je vhodné ověřit u obce nebo správce kostela.