Bronzové žabky chrlící vodu se na děčínskou Pohádkovou kašnu vrátily až po desetiletích, během nichž její sochařská výzdoba zůstávala neúplná. Kašna na Masarykově náměstí tak není jen ozdobou centra: její dnešní podoba připomíná, jak snadno může památka přijít o část svého příběhu — a jak dlouho může trvat jeho obnovování.
Secesní kompozice na místě někdejší kaple
Kašna vznikla roku 1907 podle návrhu Rudolfa Weyra, na místě někdejší thunské pohřební kaple. Její kamenná architektura je vystavěna z několika výrazných částí. Pravoúhlou nádrž se zaoblenými rohy doplňuje skalnatý útvar, z něhož vyrůstají pařezy a větve. Ty nesou okrouhlou mísu, jejíž okraj zdobí čtyři chrliče v podobě maskaronů.
Secesní podoba propojuje upravený tvar nádrže s motivy přírody. Kašna proto působí jako malé jeviště: kámen vytváří skalní zákoutí, zatímco někdejší bronzové figury do něj vnášely postavy z místní pověsti. Od roku 1958 je stavba kulturní památkou a stojí přímo ve veřejném prostoru, takže si ji lze prohlédnout při běžné procházce centrem Děčína.
Pověst o dívce z Loubské rokle
Figurální výzdoba byla spojena s příběhem o dceři děčínského dřevorubce, kterou podle pověsti zaklel pramen v Loubské rokli. Jednotlivé postavy měly přenést vyprávění do prostoru kašny: v popisech se objevuje víla či Bílá paní, dřevorubec s dcerou, krkavci i trpaslíci. Nešlo tedy pouze o dekoraci, ale o výtvarné zpracování příběhu, který dodával místu místní význam.
Bronzové sochy byly z kašny odstraněny v roce 1942 a odevzdány pro válečné účely. Kamenná stavba zůstala, její pohádkové postavy však zmizely. Právě rozdíl mezi zachovanou konstrukcí a chybějícími figurami je na kašně důležitý: návštěvník dnes vidí památku, jejíž původní záměr si bez znalosti historie nemusí celý představit.
Obnova, která má několik etap
Oprava kašny proto neznamená jediný zásah ani okamžitý návrat původního vzhledu. V roce 2022 se zpevnil základ železobetonovým věncem a opravilo žulové schodiště. Následující rok přišly na řadu restaurátorské práce. Stavební zajištění a obnova povrchu jsou však odlišnou částí úkolu než doplnění sochařské výzdoby.
Město vybíralo podobu nových figur ve výtvarné soutěži, do níž dorazilo jedenáct návrhů. Porota zvolila návrh sochařů Michala a Adama Alvy Fejfarových, který počítá s novým autorským zpracováním postav inspirovaných pověstí, nikoli pouze s prostým návratem kopií původních plastik. V plánech se objevují havrani, trpaslík, dívka se džbánem, dřevorubec a víla. Jednotlivé části výzdoby se doplňují postupně; podle městského zpravodaje se v říjnu 2026 na kašnu vrátily bronzové žabky.
Zastavení při procházce Děčínem
Pohádkovou kašnu najdete uprostřed Masarykova náměstí. Její návštěva nevyžaduje zvláštní plán: stačí se zastavit, prohlédnout si kamennou skladbu a všimnout si míst, která kdysi doplňovaly bronzové postavy. Protože obnova sochařské výzdoby probíhá po etapách, aktuální podoba se může měnit.
Kašna je zajímavá právě tím, že spojuje několik vrstev dějin Děčína. Připomíná secesní návrh z počátku 20. století, místní pověst i válečnou ztrátu bronzových plastik. Její příběh přitom nekončí u toho, co se ztratilo: každá navrácená či nově doplněná figura znovu propojuje kamennou památku s vyprávěním, pro které vznikla.