Bronzová dívka před opavským Domem umění jako by právě vyrazila vpřed. Sochař Kurt Gebauer v ní zachytil postavu v běhu – pohyb, který do prostoru před galerií vnáší živý, otevřený moment. Dílo měří 170 centimetrů a stojí venku na Pekařské ulici. K jeho prohlídce není třeba vstupovat do výstavních prostor.
Ze sídliště před galerii
Utíkající dívka měla původně zamířit na sídliště Opava-Kateřinky. Plán se však změnil: podle odborného záznamu se pro ni v roce 1976 hledalo jiné umístění a nakonec byla instalována před opavský Dům umění. Z plastiky, která měla být součástí obytného prostředí, se tak stal výrazný prvek před kulturní institucí.
S příběhem změny místa se pojí také dobová obava, že by běžící dívka mohla působit jako emigrantka. Je ale namístě brát ji jako interpretaci či obavu popisovanou v pramenech, nikoli jako spolehlivě doložený oficiální důvod, proč socha nakonec nestála v Kateřinkách. Samotné dílo přitom nabízí více možností čtení: pohyb může působit naléhavě, hravě i zcela samozřejmě. Jednoznačný výklad mu není třeba přisuzovat.
Který rok je ten správný?
U Utíkající dívky se v údajích o dataci objevuje několik let, která označují různé fáze jejího vzniku a umístění. Gebauerova autorská chronologie uvádí dílo od roku 1976. Odborný katalog datuje realizaci do roku 1977 a kolaudaci do roku 1978. Rozdíl tedy není vhodné zjednodušit na jediný rok: může souviset s tím, zda se mluví o návrhu či vzniku plastiky, její realizaci, nebo dokončení instalace v Opavě.
Gebauer se narodil v Hradci nad Moravicí, a jeho dílo tak má vazbu na zdejší kraj i osobní rozměr. Utíkající dívka ale není zajímavá jen jako místní realizace. Její cesta od původně zamýšleného sídliště k Domu umění připomíná, že veřejné sochy se stávají součástí města nejen svým vzhledem, ale také tím, kam se je podaří umístit.
Socha s dalšími odlitky
Opavská plastika není jedinou podobou tohoto díla. Odborný katalog uvádí také další odlitky: sochu v belgickém Middelheimmuseu, bronzový odlitek ve sbírce Národní galerie Praha a zinkový odlitek ve vlastnictví Ministerstva kultury České republiky. Utíkající dívka tak existuje v několika prostředích, od veřejného prostoru přes galerijní sbírku až po institucionální vlastnictví.
Opavský exemplář má přitom zvláštní bezprostřednost: stojí venku a lze se k němu zastavit při procházce městem, bez plánování návštěvy výstavy. Odborný katalog ho eviduje jako dílo ve veřejném prostoru před Domem umění a uvádí, že odtud nebylo odstraněno. Socha tak zůstává dostupnou součástí městského prostředí, nikoli pouze exponátem za dveřmi galerie.
Zastavení na Pekařské
Dům umění na adrese Pekařská 417/12 provozuje Opavská kulturní organizace. Pokud chcete spojit prohlídku plastiky s návštěvou výstavy, aktuální otevírací dobu galerie je dobré předem ověřit, protože se může měnit podle programu. Samotnou Utíkající dívku však můžete vidět zvenčí. Stačí se zastavit před budovou a chvíli sledovat, jak běžící postava vstupuje do prostoru, který jí původně neměl patřit.